Svět po Samuelsonovi

Když jsem v 80. letech poprvé držel v rukou knihu Ekonomie Paula Samuelsona, dodnes se pamatuji na dvě věci. Kniha byla těžká jako železné závaží, a hned po prvním otevření bylo jasné, že se její obsah podřizuje přehledné struktuře a řádu. Tato druhá charakteristika se zcela hodí na celou práci právě zesnulého zakladatele moderní kvantitativní ekonomie.

Profesor Samuelson byl od počátku své vědecké kariéry inovátor. Když ve své knize Základy ekonomické analýzy z roku 1947 použil fyzikální termodynamické principy na modelování chování lidí a firem, bylo to něco nevídaného. Modely situací v ekonomice začal vysvětlovat na základě nalezení mezních řešení, která jsou ohraničena různými podmínkami. Nalézt co největší užitek spotřebitele při jeho omezených možnostech bylo tak možné formulovat matematickým modelem.

Zda je tento přístup schopen vystihnout skutečné chování lidí, je otázkou, kterou ekonomové urputně řeší dodnes. Vytýkáno je mu především to, že opomíjí nejrůznější psychologické a sociální jevy, které rozhodování lidí ovlivňují. Samuelson má však jednu nespornou výhodu. Při velkém zjednodušení lze jeho přístup označit, jak matematicky vyřešit přísloví „za málo peněz hodně muziky“. Samuelson do ekonomie totiž vnesl dlouho chybějící nástroje, především funkční matematickou logiku. A nástroje, jak známo, jsou potřeba v každém řemesle.

V ekonomii mohou být nástroje používány účelně, abychom se přiblížili ke skutečným procesům v hospodářství. Nedají nám naprosto přesné odpovědi, neboť jsou založeny na hledání mezních řešení. Hospodářské jevy jsou naopak ve své podstatě výsledkem sociálních možností. Často mohou být nástroje používány samoúčelně – snad pro onu matematickou eleganci – a vytváří tak strukturu bádání, která vzniká vlastně jen pro strukturu samotnou.

Základní logika ale u Samuelsona funguje. Jaké jsou podmínky na trhu, jaká jsou pravidla a mechanismy, takové budou i výsledky. Je to tedy jasná a účelná struktura, u níž si uvědomujeme její možnosti či hranice. Potřeba uvědomit si hranice a to, co skutečně v ekonomii víme a můžeme, je klíčové pro docenění Samuelsonova zásadního přínosu. Jak pro ty, kdo toto řemeslo provozují, tak i pro ty, kteří od něj očekávají příliš mnoho.

Autor je profesorem ekonomie na Univerzitě Karlově.