Jak se poučiti česky 1988

Národní listy o oné slavnostní chvíli roku 1888 zveřejnily nadšenou reportáž: „Rozsáhlý průjezd ctihodného Ottova domu podobal se o desáté hodině dopolední jarmarku. Tisíce sešitů Slovníku bylo nakupeno v balících po 100 kusech vpravo i vlevo, mezi to mísí se řada sluhův knihkupeckých, úředníci závodu Ottova, vozíky a bedny, do plachet rovnají se zásilky velké i malé. Bije desátá, vrata se náhle otevrou a jako z arzenálu vyhrnou se voje knihkupecké s nákladem nového díla. V 10 minutách byl náklad 40 000 výtisků rozebrán!“

Při vydání dalších sešitů už sice nebyla taková tahanice, ale kdo by v takovém nadšení vytrval po dvacet let, kdy Ottův slovník naučný vycházel.

Císařova medaile

Podílelo se na něm 1086 odborníků, kteří zpracovali téměř 140 tisíc hesel doplněných 4888 ilustracemi a několika stovkami zvláštních příloh. Není divu, že „když císař František Josef I. přebíral z Ottových rukou poslední svazek Slovníku, vyjádřil překvapení, že to je největší encyklopedické dílo v Rakousku, a udělil mu velkou zlatou medaili“, jak napsal historik Jaroslav Švehla v knize Jan Otto. Dlužno k tomu dodat, že Ottův slovník naučný nebyl jen největší encyklopedií rakouského mocnářství, ale že patřil a patří po Encyclopaedii Britannica dokonce mezi největší taková díla světa.

Nakladatel a majitel tiskárny na Václavském náměstí Jan Otto vydával hlavně beletrii – například sebrané spisy Aloise…