Návrat Francie

Francie mění Evropu, nebo Evropa mění Francii? Po dlouhá léta platilo to první, neboť Francie spolu se západním Německem představovaly hnací motor všech důležitých procesů sjednocování Evropy. Potom Francii postihla politická křeč, poněvadž jejím vnímáním starého kontinentu otřásly dějinné události.

Dnes to vypadá, že Evropě se přece jen podařilo Francii změnit a svědčí o tom i návštěva prezidenta Sarkozyho ve Varšavě minulý týden. Zdá se, že si francouzští politici konečně uvědomili, že nové členské státy Evropské unie nejsou jen jakýsi bezvýznamný přívěšek, ale rovnocenní partneři. Zásadní zvrat ve francouzské politice vůči střední a východní Evropě potvrdil i nedávný pobyt ministra zahraničí Bernarda Kouchnera v Praze.

Fantomové bolesti

Francouzi měli po roce 1989 ke své křeči jistý důvod. Zaskočilo je sjednocení Německa, které se doslova přes noc změnilo na suverénní a velký evropský stát. Navíc před branami Unie stála řada postkomunistických zemí, volajících po návratu do Evropy. Prudence – obezřetnost –, nabádal ještě ve druhé polovině devadesátých let prezident Jacques Chirac.

Když se v roce 2004 EU rozšířila na východ, nervozita Francie výrazně narostla. Konec přezírání střední Evropy znamená velký posun.V očích Paříže žil v této neznámé části Evropy onen děsivý polský instalatér, symbol nájezdu nenasytných kobylek na francouzský trh práce, a on…