Prostě to tak cítíme
Krátce po zasedání NATO v Bukurešti se zdálo, že čeští zelení mohou slavit a zastánci amerického radaru v Brdech s nimi: už podle prvních zpráv se totiž Aliance rozhodla vzít americký radar v Brdech za svůj tak, jak si zelení zpočátku nadiktovali.
Krátce po zasedání NATO v Bukurešti se zdálo, že čeští zelení mohou slavit a zastánci amerického radaru v Brdech s nimi: už podle prvních zpráv se totiž Aliance rozhodla vzít americký radar v Brdech za svůj tak, jak si zelení zpočátku nadiktovali. Pak se ale stalo něco nečekaného: bezprostředně po summitu Republiková rada zelených odhlasovala, že je všechno špatně, a zavázala své poslance hlasovat proti radaru. Jak tomuto galimatyáši rozumět?
Kdo hýbe zelenými
Je jich zhruba pětadvacet, jejich základna se jmenuje poněkud tajemně „zahraniční sekce“ a až doteď o nich až na pár zasvěcenců nikdo neslyšel. Už delší dobu ale přitom celkem úspěšně ovlivňují zahraniční politiku vládní Strany zelených. Na jejich odborné názory a stanoviska se odvolávají třeba místopředsedkyně Dana Kuchtová nebo poslankyně Olga Zubová. Naposledy právě v politicky třaskavé otázce radaru.
Jiří Čáslavka (35) je na první pohled úspěšný mladý muž – tmavý oblek, modrobílá košile a stříbrné knoflíky. Někdejší student antropologie a donedávna zaměstnanec soukromé IT firmy je už dva roky klíčovým expertem zelených na zahraniční politiku – právě on totiž „zahraniční sekci“ vede. „Vždycky jsem tíhl k zahraniční politice, a jedním z témat, která mě zajímala, je rozvojová spolupráce. Z téhle pozice jsem viděl šanci…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
