V Mnichově se rodí evropská obrana budoucnosti 

Před čtyřmi a půl lety sklidilo Německo posměch, když měsíc před ruským vpádem na Ukrajinu poslalo ohrožené zemi jako odpověď na její volání po zbraních darem pouze pět tisíc vojenských přileb. Poslat zbraně do konfliktních oblastí na východě Evropě bylo tehdy pro Němce z historických důvodů tabu – i ve chvíli, kdy se schylovalo ke zjevné agresi Ruska proti menšímu sousedovi. 

Střih do současnosti: Německý kancléř Friedrich Merz slibuje vytvořit ve své zemi nejsilnější armádu na kontinentu. Závazek NATO na obranné výdaje ve výši 3,5 procenta HDP chce splnit už v roce 2030, tedy o pět let dříve, než je třeba, a německý vojenský rozpočet bude za pár let větší než ten britský a francouzský dohromady. Zbrojovka Helsing společně s ukrajinskými partnery vyrábí tisíce útočných dronů, výrobní linku u Mnichova letos v únoru navštívil i Volodymyr Zelenskyj. Startup Tytan Technologies na jaře otevře továrnu, která by se měla stát hlavním evropským výrobcem chytrých obranných dronů. ARX Robotics je předním dodavatelem bezpilotních vojenských vozidel na Ukrajinu a buduje tam – podle svých slov – „největší propojenou vojenskou robotickou flotilu na světě“. 

Všechny tři zmíněné firmy spojuje to, že sídlí v Mnichově a vyrostly či dokonce vznikly až po začátku Putinovy války. Bavorská metropole se v těchto měsících stává centrem nečekaného rozmachu vojenských startupů, který ukazuje proměnu Německa i sílící evropské snažení o bezpečnostní suverenitu.  

Z automobilky do zbrojovky