To je nemorální
Cestující z věčně zpožděných českých vlaků určitě pocítili něco jako zadostiučinění. Olomoucké hejtmanství letos v listopadu ztratilo trpělivost a rozhodlo se problém rázně řešit.
Cestující z věčně zpožděných českých vlaků určitě pocítili něco jako zadostiučinění. Olomoucké hejtmanství letos v listopadu ztratilo trpělivost a rozhodlo se problém rázně řešit: udělilo Českým drahám pětapůlmilionovou pokutu za neustálé zpožďování vlaků ve svém kraji. V září radní napočítali padesát vlaků se zpožděním větším než patnáct minut, v květnu jich bylo šedesát. Mnohé plánované spoje vůbec nevyjely. Radost z toho, že se věci hnuly, by ale byla předčasná. České dráhy totiž s výší pokuty nesouhlasí. Tvrdí, že za polovinu vykázaných zpoždění nemohou, a chtějí se s krajským úřadem soudit.
Nevyjedeme
„Požadavek na úhradu sankce považujeme téměř za nemorální,“ říká mluvčí Českých drah Ondřej Kubala. Smlouva s krajským úřadem, na jejímž základě si kraj „kupuje“ vlakové služby, byla prý nevýhodná. Domluvené sankce za zpoždění jednoho vlaku (25 tisíc korun) byly výrazně vyšší než průměrné krajské dotace na jeden spoj (1400 korun). „Nemůžou přece podepsat smlouvu a po roce říkat, že se jim to nelíbí. Nejsou ještě zvyklí na to, když k nim někdo přistupuje jako ke všem ostatním,“ odporuje náměstek olomouckého hejtmana Petr Polášek.
Argumentuje i tím, že vlaky zajišťují jen čtvrtinu osobní hromadné dopravy v kraji – zbytek cestujících odvozí autobusy, ale železnice inkasují víc.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
