Nejde jen o halušky
Usměvavý hostinský vítá hosty, jeho žena v kuchyni připravuje voňavé speciality a dcerka se svižně točí za barem.

Usměvavý hostinský vítá hosty, jeho žena v kuchyni připravuje voňavé speciality a dcerka se svižně točí za barem. Jsme v Krnově, trochu dál od centra, pod kopcem Cvilínem, kde se mezi stromy derou k nebi věže barokního zámečku. Je doba obědů a v hospodě, kde je u obyčejných dřevěných stolů místo pro několik desítek hostů, je téměř nabito. Tak nějak vypadá každodenní idylka v krnovské hospodě U Holubů.
Utěšený obrázek míst, kam chvátají milovníci dobré kuchyně, dává v Čechách víc pohostinských zařízení. Bývá to tam, kde dokážou hostům nabídnout něco zvláštního. Přesně jako krnovský restauratér Marian Holub. Mimo obvyklé minutky, pizzy a saláty nabízí romská jídla. Šéfkuchařkou je Marianova žena Zdena, která se tyhle speciality učila od své matky a ta zase od té své. Nabídce U Holubů kraluje geržňa (polévka z krup a zelí), pirohy plněné bramborami a samozřejmě halušky. „Mně ale nejde jen o jídlo,“ říká hned na úvod docela bojovně hostinský. „Pro spoustu gádžů jsou Cikáni špinaví a ubozí. Chci ukázat, že umíme víc než občas zahrát na housle. Třeba dobře vařit, pohostit a bavit se. To je totiž taky kultura.“


Chytrý obchodník, který chce, aby se k romskému národnímu obrození přidali i labužníci, ví, že romskou krmi nestačí jen vychválit: minutky jsou U Holubů po stovce, romská jídla rafinovaně o pár desetikorun levnější a na talíři…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.



















