Eduard Ovčáček: Peripetie písma & znaků, Galerie Smečky, Praha, 11. 7.–29. 9.
Čtyřiasedmdesátiletý třinecký rodák studoval na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě a jeho tvorba je významně propojená s děním na slovenské výtvarné scéně. V roce 1960 zde inicioval vznik nezávislé skupiny výtvarníků Konfrontace a jako jeden z mála na Slovensku prosazoval v Evropě dobově populární abstraktní proud informel. Jako člen Klubu konkretistů později vytvářel lettristické serigrafie, v posledních letech se věnuje především digitálním grafikám. Nynějšímu profesorovi Ostravské univerzity souběžně s otevřením výstavy nakladatelství Gallery vydalo obsáhlou monografii zahrnující jeho veškerou tvorbu.
Klimt a Schiele, Východočeská galerie v Pardubicích, 11. 7.–2. 9.
Kresby, akvarely a grafiky vídeňských modernistů: legendy evropské secese Gustava Klimta (1862–1918) a expresionisty Egona Schieleho (1890–1918). K vidění jsou faksimile jejich prací zapůjčené Rakouským kulturním fórem.
V síti dialogů, Galerie hlavního města Prahy, Staroměstská radnice, 11. 7.–23. 9.
S podtitulem „výtvarné reakce nejmladší generace na projekty Galerie hlavního města Prahy“ se na Staroměstském náměstí představuje výstava připravená kurátorkou Lucií Haškovcovou. Ta si vybírala z kreseb, maleb, fotografií i videí studentů a dětí, které vznikly ve výtvarných ateliérech pořádaných galerií při příležitosti jejích výstav.
Miloslav Stibor: Fotografie, Muzeum moderního umění, Olomouc, 12. 7.–30. 9.
K letošním osmdesátinám dostává olomoucký autodidakt ve svém rodišti povedenou nadílku: retrospektivu, která sahá až do 50. let, kdy byl ještě ovlivněný poetikou civilismu. Těžiště výstavy nicméně tvoří jeho práce, které postupně vznikaly od následující dekády. „Od poloviny 60. let již přestává expandovat do volného přírodního nebo městského prostoru a až na výjimky se stahuje do ateliéru, kde při umělém osvětlení pořizuje výhradně portréty a akty. Rané portréty a akty si získávají diváky svou kompoziční a formální dokonalostí. Stibor je schopen vyhroceným kontrastem a světelnými úpravami redukovat tělesné tvary až na hranici geometrického vyjádření,“ píše se v textu k výstavě, již korunuje Stiborovo vrcholné dílo, cyklus 15 fotografií pro Henryho Millera. Inspirován románem Obratník Raka Stibor nafotil ze tmy vystupující torza ženských těl, přičemž se soustředil především na silně erotické detaily pokožky a ochlupení půvabných dívčin.
Tomáš Vaněk: Particip č. 70 / audiosocha, Pražákův palác, Moravská galerie v Brně, 28.6.-23.9..
Jednačtyřicetiletý výtvarník nabízí zájemcům pomocí sluchátek sugestivní zážitek z ocitnutí se na stejném místě, ale v jiný čas a s jinými lidmi.
Anna Gajová, Jiří Havel: Dřevěné kostelíky karpatských Rusínů, Foyer Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, Praha, 2.–27. 7.
Ilustrátorka Anna Gajová (1964) se narodila v Prešově a v žilách jí koluje krev podkarpatských Rusínů. Dřevěné kostelíky na východním Slovensku zmapovala v knize, která vyšla před čtyřmi lety. Její práce nyní doplnily fotografie Jiřího Havla (1957) vzniklé při jeho túrách Podkarpatím.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
