Bydlení na horší časy
Zahřívají se teplem vycházejícím z ledničky, jejich vlastních těl a slunečních paprsků.
Zahřívají se teplem vycházejícím z ledničky, jejich vlastních těl a slunečních paprsků. Mnohatisícové útraty sousedů za energii jim připadají jako plýtvání šílenců. Tak žijí majitelé pasivních domů, v nichž se dá ušetřit až devět desetin nákladů za vytápění.
Žena je zimomřivá
Ten zázračný dům stojí od loňského léta v satelitním městečku na okraji Brna: jednoduchá krychlová stavba obložená světlým dřevem. I když fasáda není hotová, v sousedství vily ve stylu alpského penzionu či domu napodobujícího čínskou pagodu působí stavba osvěžujícím dojmem. To hlavní překvapení ale přijde teprve při průzkumu interiéru.
Radiátory hledáte marně, a přesto pán domu vypráví, jak v zimě v příjemně vyhřátém pokoji pobíhal v trenýrkách. Okna jsou zavřená, i tak je ale navzdory venkovnímu vedru uvnitř chládek a svěží vzduch.
Majitele domu Bronislava Kříže, devětatřicetiletého ekonoma v černém koženém saku, který ze své brněnské kanceláře přijel před chvílí svým superbem, neopouští nadšení ani po roce. „Mě to pořád baví. Jsem fanda do techniky i energetiky,“ vypráví a vede nás do komory, kde se nachází srdce domu, takzvaná rekuperační jednotka. Na stěně visí plechová skříňka. V ní se kříží roury (v bytě vedené skrytě ve stěnách), které do domu zvenčí přivádějí čerstvý vzduch – teď za teplého počasí ochlazovaný díky tomu, že potrubí vede částečně pod zemí.
Ještě…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
