Chvála Potěmkina

Tomu srovnání se dalo ubránit jen těžko. Pár dní před návštěvou patnácti středoevropských prezidentů se v Brně horečně pulírovaly fasády, pokládal asfalt, opravovalo se schodiště a zlatily portály Mahenova divadla, kde se pro hlavy států chystal balet. Zkrátka jako v Potěmkinově vesnici, reagoval tisk. Ovšem viděno z jiného úhlu – několik milionů na vypulírování ulic byla možná jedna z nejlepších investic, které kdy město udělalo. Záběry ze summitu mohou Brnu zařídit vstupenku do byznysu budoucnosti, kterému se říká kongresová turistika. Nebo tyhle ambice nadlouho udusit. Ve frontě na pořádání kongresů dnes čeká celý špalír větších českých (a nejen českých) měst, protože v tom vidí výjimečnou příležitost, jak přilákat turisty a kapitál nutný pro svůj rozvoj.

Myšli jako v Litomyšli

„U nás se nezouvá, komunistický zvyky tady nevedem,“ strká hosta energicky a s úsměvem dovnitř světlého bytu drobnější šedesátník. Sedíme vedle ošoupaného piana, oči běhají od jednoho obrazu k druhému – originály Tichého, Borna, Reynka, na komodě dvojice menších sošek Olbrama Zoubka. Bývalý starosta Litomyšli a dnešní krajský zastupitel Miroslav Brýdl před třinácti lety ve městě hostil daleko početnější návštěvu: první setkání středoevropských prezidentů. „Přijela se sem podívat parta z Hradu, znal jsem se s básníkem Stankovičem a nakladatelem Horáčkem. Ti sem pozvali Havla…