Polská politika je nemocná

Polsko je nemocný muž střední Evropy. Nemoc nevypukla parlamentními a prezidentskými volbami před rokem, ale trvá nejméně poslední tři roky. Vláda a způsob vládnutí prezidenta Lecha Kaczyńského a jeho bratra a skutečné hlavy polské Čtvrté republiky Jarosława Kaczyńského není důvodem této nemoci – je jejím důsledkem a pokračováním.

Komise místo soudů

Polská nemoc začala propukat už před několika lety, a pokud vůbec lze určit počátek, pak je to zřejmě aféra Rywin. Aféra, při níž se postupně, nejdříve přes okolnosti skandálu a pak veřejnými debatami vyšetřovacích komisí Sejmu, ukázalo, že polská, ale řekněme rovnou obecně postkomunistická demokracie není schopna udržet stav elementárního dodržování práva. Jediným odsouzeným se nakonec stal filmový producent Lew Rywin za nabídku, že za úplatek pro lidi kolem premiéra zařídí úpravu zákona, který by pomohl podnikatelským aktivitám deníku Gazeta Wyborcza.

Rywinův příklad i jiné ukázaly, že postkomunistické soudy a policie zřejmě opravdu nejsou schopny politickou korupci dostatečně postihovat. Ale tam, kde nestačily soudy, „zaskočily“ vyšetřovací komise Sejmu. Při jejich veřejných zasedáních se indicie měnily rázem v důkazy a náznaky podané v plamenném projevu byly nevyvratitelnou skutečností. Premiér Leszek Miller ještě dovedl Polsko do Evropské unie a pak odstoupil. Ani to však nepomohlo.

Vláda postkomunistické levice, do té doby nejstabilnější síly polské politiky, se…