Bosna sobě napospas
Bosnu a Hercegovinu prvního října ji čekají parlamentní a prezidentské volby, už páté od dohody v americkém Daytonu a konce války v závěru roku 1995.
Co je to? Má to 12 vlád, 15 premiérů, 3 prezidenty a 144 ministrů. Lidé tam mluví stejnou řečí, ale používají tři oficiální jazyky a dvě písma. Soudci soudí podle čtyř zákoníků a děti se učí podle tří druhů učebnic. Má to hymnu, ale nemá k ní text. Je to demokratická republika, ale v jejím čele stojí nikým nevolený „protektor“, který může nařídit cokoli a odvolat kohokoli. Je to Bosna a Hercegovina. Prvního října ji čekají parlamentní a prezidentské volby, už páté od dohody v americkém Daytonu a konce války v závěru roku 1995. Co se od té doby povedlo a co naopak ještě chybí? Jak Bosňané žijí? A mohou volby něco změnit?
Až odejde monarcha
Posuzujeme-li situaci v Bosně, záleží na tom, z jakého úhlu se díváme. Srovnáváme-li dnešní Bosnu s tou válečnou, můžeme jásat. V zemi se nestřílí (tedy střílí, ale to si jen mafiáni vyřizují mezi sebou účty), armády tří znepřátelených stran byly sjednoceny v jednu a ta je natolik zredukována, že má spíše ceremoniální funkci. Bosenští Srbové, Chorvati a Muslimové (Bosňané) mohou svobodně cestovat po celé zemi díky tomu, že mají „neutrální“ státní poznávací značky, které využívají sedm písmen, stejných pro cyrilici i latinku (není už tedy možné při pouhém pohledu na značku zjistit, zda jede Srb, Chorvat nebo Bosňan). V celé zemi se platí jednotnou měnou.
Výrazně menší zadostiučinění ale pocítí ten, kdo by chtěl Bosnu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
