V Kremlu zkouší myslet na budoucnost
Rusko patří k zemím, které se radují z vysokých cen ropy a plynu. Nakolik se ale radují samotní Rusové?
Rusko patří k zemím, které se radují z vysokých cen ropy a plynu. Nakolik se ale radují samotní Rusové?
V Rusku platí jedno staré přísloví: Když nejsou peníze, je to problém, pokud ale jsou, je to problém ještě větší. Kvůli rekordním cenám ropy a plynu teď Rusové peníze mají. Mají tedy i problémy s tím, jak s nimi naložit?
Zlaté časy už v Rusku jednou zažili. Psala se 70. léta minulého století a na Západě vypukla energetická krize. OPEC se společně domluvil na zdražení ropy, barel stál až 35 dolarů a SSSR mohla z příjmů zásadně modernizovat svoji armádu. Studená válka byla v plném proudu a běžný občan Ruska byl rád, že nesedí ve vězení a má co jíst. A že je možné příjmy z ropy rozumně rozdělovat mezi obyvatelstvo jako třeba v Kuvajtu? O tom tehdy v Rusku nikdo neslyšel.
Dnes to mají Putin a jeho tým těžší. Všichni kolem se ptají, co s těmi miliardami dolarů bude, kam je vláda chce investovat. Vláda již před časem zřídila Stabilizační fond (SF), v němž je nyní asi 1,8 bilionu rublů (necelých 1,5 bilionu korun), když jen od začátku letošního roku přibylo 600 miliard rublů.
Ministerstva se teď mezi sebou přou o to, kdo má z dolarového koláče ukrojit větší díl. Během nedávného setkání šéfů vlád Eurasijského ekonomického společenství v Minsku prohlásil ruský premiér Michail Fradkov, že už ví, jak by se daly peníze moudře utratit. Výčet zní ale zatím velmi obecně: jde o výzkum moderních technologií, vesmírný program, rozvoj telekomunikací. Nic…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
