Minulost čeká ve Wannsee
Do exkluzivní čtvrti u jezera Wannsee v bývalé západní části Berlína přijde na expozici o konečném řešení židovské otázky denně až dvě stě návštěvníků.
Vila jako v pohádce. 1500 čtverečních metrů obytné plochy, rozlehlé salonky a zimní zahrada. Světlá třípatrová budova z roku 1915 ve stylu eklektismu stojící uprostřed rozlehlé zahrady však v sobě skrývá trpkou minulost. 20. ledna 1942 zde šéf bezpečnostních složek Reinhard Heydrich společně se 14 zastupujícími ministry a vysoce postavenými úředníky projednával, jak se nejlépe zbavit jedenácti milionů Židů. Na zločin se nezapomíná. Už v 60. letech požadovali bývalí vězni z koncentračních táborů, aby byl ve Wannsee otevřen památník. To se ale povedlo až desítky let poté: od roku 1992 se ve vile nachází stálá výstava o likvidaci Židů, dokumentační centrum a také vzdělávací centrum pro veřejnost. Rovněž se tu můžeme poučit, co dnešní Němci vědí a jak se učí o Reinhardu Heydrichovi, nacistovi, který do osudu Čech a Moravy zasáhl nejvíc.
Učitelé ať mlčí
Nemyslete si, že nám řeknete něco nového. O válce a třetí říši už jsme všechno slyšeli. S tímto přesvědčením přijíždí do exkluzivní čtvrti u jezera Wannsee v bývalé západní části Berlína většina návštěvníků. Denně jich na expozici o konečném řešení židovské otázky přijde až dvě stě. Teď je všední květnový den a v úzkém vstupním prostoru do vily se tlačí mladí lidé. „Uzavřu s vámi dohodu. Budete poslouchat můj výklad půl hodiny, a když budete mít pocit, že už všechno znáte, můžete odejít a jít se opalovat k jezeru,“ říká…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
