S blairismem na Blaira

Kontinentální Evropa spolu s Českem v jejím srdci by měla pozorně sledovat, kam se možní uchazeči o britské premiérství v druhé dekádě 21. století chtějí vydat. Ohledně ekonomických otázek může Čechy zajímat, že myšlenka rovné daně našla své advokáty v liberálních demokratech a části Konzervativní strany. Tradiční otázkou ale zůstává, jak se Britové postaví k oněm třiceti třem kilometrům, které je dělí od kontinentu.

Cameron versus Davis

Nejsledovanější jistě byla konference konzervativců, kde se straníci pokoušeli najít recept proti Blairovi. Když po porážce v květnových volbách oznámil Michael Howard svou rezignaci, rozjel se kolotoč výběru nového stranického lídra. Konzervativní členové parlamentu minulý týden dvakrát volili své favority mezi uchazeči o nejvyšší post.

Názorové rozpětí čtyř hlavních uchazečů ukázalo mizérii konzervativců. Žádný jasný proud na konferenci v Blackpoolu neoslnil straníky natolik, aby dali národu jasnou zprávu, kudy vede cesta z opozice. O možnost být ve vítězném duu se tak utkal i Kenneth Clarke, vysloužilý veterán vlád Margaret Thatcherové. Na rozdíl od baronky však vždy zastával silně proevropské názory a není to tak dávno, co nadšeně obhajoval zavedení eura v Británii. Jeho volání, že jedině on je „ještě větší šelma“ než labouristické duo Blair a Brown a že jedině on je může vystrnadit z vlády, euro- skeptickou stranu…