Co se děje ve světě
Nejnápadnějším rysem ohlasů na letní moskevskou výstavu jednoho z předních umělců někdejšího výtvarného undergroundu, Anatolije Zvereva (1931–1986), byla otázka, zda vystavené grafiky opravdu vytvořil. Četnost a rozsah falzifikací v nejrůznějších sférách ruského života jsou šokující. Průmysl pirátských CD a DVD disponuje vlastními továrnami a prodejními sítěmi včetně obchodních domů, údajně asi 80 procent minerálních vod neobsahuje minerály a na rozpoznání „pravé“ vodky je třeba znát řadu detailů běžným okem nepostřehnutelných.
Umění, v němž mají falza bohatou historii, pochopitelně nezůstává stranou. Podle některých odhadů dnes asi 60 procent drahých artefaktů v soukromých ruských sbírkách pochází od podvodníků. Z generace neoficiálních autorů 60. let se největší pozornosti kupců – a tudíž i falzifikátorů – těší dva autoři: Vladimir Jakovlev (1934–1998), téměř slepý pacient psychiatrických léčeben, jenž maloval primitivní zátiší neobyčejné, dětsky naléhavé expresivity, a Anatolij Zverev, jedna z legend poválečného undergroundu. Věčně opilý bezdomovec, který maloval rukama i nohama a proslul větou, s níž se obracel na své potenciální klienty: „Daj rubl – uvekoveču“ (Za rubl tě zvěčním). Ze studií byl v 50. letech vyhozen za „formalistické tendence“, živil se natíráním plotů v moskevských parcích. V roce 1957 se zúčastnil výtvarné…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
