V kůži Parvíze Mušarafa
Pokud bychom měli sestavit žebříček osob, které mají na světovou bezpečnost největší vliv, pákistánský prezident Parvíz Mušaraf by se usadil hodně vysoko. Vládne státu, kde vzniklo tálibánské hnutí a kde se nyní zřejmě skrývají špičky al-Káidy. Proto se před dvěma lety stal klíčovým spojencem Ameriky ve válce proti teroristům. Jako jediný muslimský vládce disponuje vyzkoušeným jaderným arzenálem. Do jeho agendy patří řešení krize v Kašmíru, území, které před časem pasoval Bill Clinton na nejnebezpečnější kout světa. Cynik by možná řekl, že prezident Mušaraf je na roztrhání. V prosinci přečkal dva pokusy o atentát zosnované islámskými radikály. Oba byly připravené tak, že velmi pravděpodobně je někdo z prezidentových lidí zrádce.
Mušaraf vyvrací pravidlo o nedotknutelnosti demokracie – v roce 1999 uchvátil moc v Pákistánu jako vojenský diktátor. Tím sice odstranil relativně svobodně zvolené, ale nezodpovědné politiky, kteří stáli u zrodu tálibánského Afghánistánu a do Kašmíru posílali teroristy. Mušaraf je hlavně Západem vnímán jako kladná postava. Nakolik je tento pohled oprávněný, a pokud ano, co když se další pokus o atentát zdaří?
Skepse a optimismus
Před Vánocemi vyšlo najevo, že pákistánští jaderní vědci spolupracují s Íránem. Mušaraf sice řekl, že nic takového nepovolil, a jde tedy o soukromou aktivitu vědců. O tom ale například politolog Gopalaswami Parthasaratha, bývalý indický ambasador v Islámábádu, v článku pro deník Wall…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
