Knihy
Na pulty českých knihkupectví se díky vydavatelství Volvox Globator dostává autobiografická kniha Z Kábulu do Marseille afghánské autorky Nafi Nassim. Svým pohnutým příběhem, který v knižní podobě vyšel poprvé před šesti lety ve Francii a před necelými dvěma lety byl v téže zemi zfilmován, Nafi Nassim prakticky ilustruje dějiny Afghánistánu za posledních čtyřicet let z pohledu ženy. Dodává k tomu dále svou jedinečnou zkušenost běženkyně, jež se musela do nebezpečného regionu dvakrát vrátit, aby na Západ dostala také svou matku a syna. V Německu vyšla kniha pod titulem Rozervaná jako má země, což napovídá mnohé o pocitech autorky v exilu.
Kniha vyšla ve výborném překladu Michaely Škultétyové, bohužel ovšem ne z francouzského originálu, ale z německého překladu.
•••
Od svého prvního vystoupení před osmdesáti lety se surrealisté v čele s André Bretonem rádi zabývali sestavováním vlastního rodokmenu, kam zařazovali jména předchůdců, u nichž nalézali příbuzný vkus a senzibilitu. Radim Kopáč se v knize „rozhovorů od surrealismu k surrealismu“ Je tu nejdrahocennější hlava (Concordia 2003) pídí po pozůstatcích, které jsou obzvlášť v českých zemích překvapivě živé. Představuje čtrnáct osobností, které poznamenala surrealistická lekce snů, svobody a krásy, ať už si zachovaly věrnost doktrínám, nebo po čase zabočily k jiným dobrodružstvím. Nejstaršího ze…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
