Cirkus Evropa - představení začíná

Zkusme to říct hned na začátku: Evropská ústava, o jejímž konečném znění se o víkendu v Římě začalo debatovat mezi vládami pětadvaceti členských a vstupujících zemí, má pro kontinent nesmírný symbolický význam. Sjednocuje ty, jež donedávna rozdělovala berlínská zeď, okolo jednoho ústavního textu, což se dá beze sporu vykládat jako další milník na cestě k ideji evropského politického národa. V praxi však žádný převrat nepřináší. Příští podoba kontinentu stále zůstává otevřená.

Prospěšnosti

Ústavní návrh, o kterém se teď bude tři měsíce debatovat, hlavně shrnuje dosavadní pravidla Unie a nabízí dílčí prohloubení integrace. Úpravy se týkají především vnitra a spravedlnosti a mají za cíl posílit bezpečnost společně obývaného prostoru. Ústava Evropu vybavuje právními nástroji, jak stíhat lidi podezřelé ze závažného trestného činu, kteří se dnes mohou schovat do zátiší volného areálu bez hranic, ale s patnácti různými soudními i policejními systémy – a za rok jich bude pětadvacet. Takže jde o logický a prospěšný krok.

Konstituce dále oslabuje moc národních kabinetů – zavádí jako pravidlo většinové hlasování v Unii a právo veta ponechává členským zemím jen u několika výjimek, například v obraně nebo u daní. Ústava tím posiluje odpovědnost všech za evropský projekt, protože nadřazuje společnou dohodu za bruselským stolem nad vůli jedné země. Pro lidi, kteří netrpí…