Evropa na barikádách
Po rok trvajících pracích v dílnách Konventu uzřel světlo světa návrh ústavy Evropské unie. Text nejde tak daleko, jak si slibovali fanoušci co nejužšího kontinentálního propojení, takže nevzniknou „Spojené státy evropské“. V ústavě navíc ani jednou nezaznívá přívlastek „federální“. Přesto ale ústava zachází trochu dál, než si přáli lidé na opačné straně barikády, volající po tom, aby Unie zvolnila tempo integrace a pokud možno zůstala pouhým fórem pro spolupráci národních států. Unie zřejmě bude mít společného prezidenta a ministra zahraničí. Brusel se dočká zjednodušení při rozhodování třeba v oblasti azylové a imigrační politiky – státy už v tom nebudou mít právo veta.
Jen o pár dní později, minulou sobotu, rozjeli dva přední filozofové Francie a Německa, Jacques Derrida a Jürgen Habermas, pozoruhodnou iniciativu. Vyzvali vzdělance, aby se vyjádřili k myšlence společné zahraniční politiky. Ve svém apelu, jenž vyšel zároveň v Frankfurter Allgemeine Zeitung a Libération, napsali, že Evropa by se měla snažit „vyvážit hegemoniální unilateralismus USA“. Oba intelektuálové zcela vážně podotkli, že únorové protiválečné protesty mohou „signalizovat zrození evropské veřejnosti“. V návaznosti na jejich text vyjdou eseje dalších osobností jako Umberta Eca nebo německého ústavního právníka Dietera Grimma.
Právo veta bouři přežilo
„Tragédie“ navrhované ústavy, jak tvrdí tradičně…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
