Víc než dřevo
Respekt se po čase opět věnoval stavu českých lesů. Tentokrát prostřednictvím textu biogeochemiků Jakuba Hrušky a Jeňýka Hofmeistera Nic než dřevo (Respekt č. 8/2003). Autorům slouží ke cti, že se vcelku dobře vypořádali s historickým exkurzem do dějin zdejšího lesního hospodaření a ocenění si zaslouží i fakt, že při hodnocení současné situace v našich lesích pracují s ověřenými údaji. Přesto je třeba některá jejich tvrzení zásadním způsobem odmítnout, neboť jsou v rozporu se skutečností.
Ponechme stranou, že autoři poněkud nepřesně definují růst lesa na území ČR, když uvádějí, že se za posledních sto let rozrostl skoro o 3,5 % (porovnáme-li záznamy z let 1910 a 2001, zjistíme, že to bylo o 11 %). Pozornost si totiž zaslouží především jejich doporučení, aby v českých lesích byly více zastoupeny listnáče. Co je na takovém přání špatného? Nic. Potíž je však v tom, jakým způsobem oba pánové argumentují a co z toho vyvozují.
Neviditelná ruka přírody
Jakub Hruška a Jeňýk Hofmeister kupříkladu lesníkům vytýkají výsadbu vysokého podílu smrku na Křivoklátsku. Skutečnost je taková, že výsadba listnatých dřevin dosáhla v posledních letech podílu 42 %, což přesahuje požadavky platné legislativy minimálně o 15 %. Dále se jim nelíbí ani snaha obnovovat smrkem porosty na horách. Smrku, který je tam vysázen, se tam podle jejich…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
