Jejich odpuštění
Římský papež Jan Pavel II. prosil na první postní neděli při slavnostní mši Mea culpa (Má vina) o odpuštění za všechny hříchy, kterých se církev především ve druhém tisíciletí své existence dopustila. Jak každý ví, šlo hlavně o teror inkvizice, křížové výpravy, brutální zámořské misie a účast na obchodu s otroky. Největší pozornost logicky přitáhla omluva za tradiční církevní antisemitismus a za mlčení církve při vyvražďování Židů v poslední světové válce. Mnozí katolíci, například pražský prelát Tomáš Halík soudí, že zásluhou omluvy vstoupí jejich církev do třetího tisíciletí „s čistým štítem“. Jde ale o účet bez hostinského. Co když právě Židé prosbu o odpuštění odmítnou? Co když ani odpustit nemohou? Vždyť šesti milionům zavražděným za války žádná omluva nepomůže. Někteří zástupci židovských komunit už také nahlas upozornili, že omluva je pro ně nedostatečná: katolická církev přece ani výslovně neodsoudila netečnost tehdejšího papeže Pia XII. Mnozí katolíci na takové výčitky odpovědí, že jedna omluva stačí. Co mohou víc udělat lidé, kteří v dobách masakrů nežili. Reakce je to pochopitelná, dokazuje ovšem, že tito lidé nechápou význam prosby o odpuštění. Když Jan Pavel II. nastolil otázku viny své církve, musel počítat s tím, že se křesťané dočkají až goldhagenovsky tvrdých odpovědí. Americký historik Daniel Goldhagen před pěti lety napsal, že holocaust nelze hodnotit jako tragickou shodu okolností, jíž se vlastně náhodou účastnil německý národ, ale že byl výsledkem a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
