Proč nejíme žížaly

Ve vědeckém zkoumání oblasti zabývající se jídlem se zabydlely tři disciplíny, které se vzájemně příliš nevnímají. Jedná se o vědy medicínsko-fyziologické, psychologické a sociologické. Analyzujeme-li konkrétní situace související s jídlem, je zřejmé, že takové dělení je sporné. Kdybychom třeba chtěli podle uvedených oborů popsat svůj poslední oběd, pochopíme, že jsou úzce propojeny a jednotlivé momenty jediného „děje“ není možné oddělit. To, co sníme a vypijeme, představuje rozsáhlou škálu každodenních zážitků a prožitků, pro niž nenajdeme jednoznačné vysvětlení. Co jíme kupříkladu ráno k snídani? Čaj, mléko, kávu s mlékem či něco jiného? Je zajímavé, že k rannímu pojídání zrnin (vločkové kaše, müesli atd.), jež se objevilo v souvislosti s alternativními hnutími v sedmdesátých letech, nevedly dle lékařů fyziologické aspekty výživy, ale pocit konzumentů, že v nich právě taková strava vyvolává „psychickou životní sílu“ (totéž platí u módního vegetariánství). Podobně nejednoznačný je zvyk pít ráno silnou kávu, „aby se člověk probudil“. Kávu si přitom širší vrstvy v Evropě mohou dovolit teprve v posledních padesáti šedesáti letech. Jak se lidé „budili“ dřív?Vědecké rozčlenění problematiky jídla ponechává zatím sociálním vědám jen velmi úzký prostor. Základem studia jídla jsou přírodovědné obory - chemie, fyzika, biologie, medicína -, tedy vědy zabývající se vlastnostmi látek, jejich slučováním, změnami, energiemi, jejich transformací a studiem životních funkci a jejich…