Atom nad zlato
„Mrzí mě, že jsem se v případě Temelína nechal ČEZ tak dlouho ohlupovat.“ Tak se letos v květnu svěřil překvapenému auditoriu na semináři v pražském Liberálním institutu exministr a v nedávné minulosti jeden z největších advokátů temelínské jaderné elektrárny Vladimír Dlouhý. Tošovského vláda naštěstí ukázala, že ohlupování lze prokouknout i z ministerského křesla. Po letech povinného optimismu, který hlásalo manželské duo Klausových v rolích premiéra a členky dozorčí rady ČEZ, se vláda vydala cestou zdravé skepse a minulou středu se rozhodla poslat na nejdražší a nejproblémovější stavbu v českých dějinách nezávislou kontrolu, aby zjistila, zač tam vlastně energetici utrácejí státní miliardy.
Ministři se probouzejí
Daň za osm let spoléhání na plané sliby od ČEZ není malá: čtyřicet prostavěných miliard (dalších dvacet se utratilo ještě za normalizace), proud se vyrábí ve stejných zastaralých a neefektivních elektrárnách jako za komunistů a málokdo by se odvážil vsadit vlastní peníze, že se Temelín někdy spustí. Zatímco západní země rozhodují o tom, zda vůbec nechat dosloužit již fungující jaderné elektrárny, u nás vládní politika stále sní o kilowattech ze zatím nikde nevyzkoušené americko-ruské elektrárny v Temelíně a chystá se prodloužit životnost elektrárny černobylského typu v Dukovanech. Je to podobné, jako bychom v éře katalyzátorů stavěli továrnu na výrobu trabantů s dvoutaktními motory.Mezi českými politiky dosud pouze ministři Martin…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
