Kočárem do Munic
Nejznámější jihočeský bezdomovec, šedesátiletá Marie Svobodná, bydlí spolu se svými sedmi psy v přístřešku na popelnice na jednom z českobudějovických sídlišť. Proslulost paní Svobodné nezpůsobila ani tak skutečnost, že pod širým nebem přežila dvě poslední zimy, jako spíš fakt, že jí patří polovina největšího statku v nedalekých Municích. Restituce milionového majetku ji však nijak nevzrušuje. Na statku se už usadil její bratr a ona s ním nemá chuť o majetku jednat. „I když jsem si nikdy nemyslela, že takhle budu žít, jsou pro mě teď důležité dvě věci - být se svými psy a nemuset se s nikým dohadovat.“
Až do začátku devadesátých let žila Marie Svobodná v jednopokojovém bytě poblíž Budějovic, před třemi lety ji však nový majitel domu bez náhrady vyhodil. Známí sice radili, ať si to nenechá líbit a obrátí se na soud, ona však rezignovala. Opustila i místo skladnice v Agrozetu a odešla do budějovických ulic. S sebou si vzala jen oblečení, starý dětský kočárek a psa.
Usadila se na kraji jednoho z místních sídlišť mezi garážemi v narychlo postaveném příbytku: na zem si položila vyhozené lino a koberce, kolem nich rozestavěla kartony. „Nemyslete si, kartony hodně hřejou,“ vysvětluje svůj recept na loňskou rekordně dlouhou zimu. Hlavní obranou proti nočnímu chladu se však stala práce. „Ještě ve skladu jsme si s ženskými říkaly, že v důchodu budeme chodit sbírat sběr,“ vzpomíná paní Marie. „Nevěřili byste, co je všude vyhozenýho papíru.“ O penzi, na kterou má už tři…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
