Proti diktatuře Asiatů
Dlouhodobé tažení České obchodní inspekce proti „asijskému nebezpečí“ dostalo nečekanou podporu z vědeckých kruhů. Během nedávného sympozia „Cizinci a evropský trh práce“, které v Praze uspořádal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, seznámili němečtí a rakouští delegáti z řad tamních ministerských úředníků své české kolegy s alarmující věcí: hrozí nám prý nekontrolovatelná invaze vietnamských přistěhovalců. „Vzniknou tady celé vietnamtowny, postavené na nezákonných penězích. Asiaté vyřídili místní soukromníky a přitom nám jsou se svým šuntem na pultě ekonomicky k ničemu,“ tlumočí závěry konference zástupce šéfa zmíněného výzkumného ústavu (a bývalý ministr sociálních věcí) Milan Horálek. „Varujeme proto, že se na nás něco valí a politici by to měli vědět a nějak na to zareagovat.“
Dělníci z nich nebudou
Horálkova konference potvrdila, že se na české společenské scéně začíná po Romech a Ukrajincích oficiálně prosazovat nový nepřítel: Vietnamci. Pár let starý, a především pokleslejší částí médií vykreslovaný obrázek „žluté mafie“, která bohatne ze svých stánků plných pašovaného, nekvalitního zboží, se z novinových titulků pomalu dostává na serióznější půdu. Obraty typu „nekalá asijská konkurence“ už začínají používat běžně i vědci (naposledy před třemi týdny sociolog Jiří Večerník v MF Dnes) a spojení slov Vietnamec, černé peníze, korupce a mafie se stává běžnou normou dokonce pro státní úředníky.Konkrétní argumentaci proti stánkařům z Asie…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
