Atentát na obrazovce

Minulé úterý kolem půl osmé večer se začaly jeruzalémské restaurace, kavárny i ulice vyprazdňovat. Všichni spěchali domů. Několik minut po začátku televizních zpráv začala jako na povel zhasínat i světla v bytech. Hlasatel totiž upozornil diváky, ze amatérská videokazeta, na níž je zachycen atentát na premiéra Rabina, není kvalitní, a doporučil zhasnout. Podivná atmosféra v něčem připomínala první dny války na Jom Kippur (1973), kdy byl vydán příkaz zatemnit okna - pro případ syrských nebo egyptských náletů.

Máslo na hlavě

Měsíc a půl po Rabinově smrti prožívala izraelská společnost znovu jedno ze svých největších traumat - tentokrát v pohovkách před televizními obrazovkami. Záběry šokovaly nejen tím, že stejně jako v záznamu atentátu na Kennedyho bylo vidět smrtící kulku. Diváky otřásl i fakt, jak neuvěřitelně snadno mohl Rabinův vrah Jigal Amir uskutečnit svůj plán. Prostranství před zaparkovaným Rabinovým autem, které mělo být neprodyšně uzavřeno, bylo plné neidentifikovaných lidí. Na záznamu bylo jasně vidět Amira, který v naprostém klidu čekal plných dvacet minut na svou oběť. Bylo vidět, jak postává, posedává a baví se s policisty, kteří ho zřejmě považovali za člena tajné služby. Bylo též vidět, že jeden z Rabinových osobních strážců, který měl krýt premiérova záda, v kritických chvílích nebyl na svém místě.Promítnutí videokazety, kterou měla předtím k dispozici jen soudní komise vyšetřující atentát, opět vyvolalo fámy a konspirační teorie…