S telefony stále bez koncepce

S telefony stále bez koncepce
Vláda zatím rozhodla jediné: 27% Telecomu půjde na kupóny. Všechno ostatní zůstává nejasné.
Spory o tom, jak má být privatizován SPT Telecom a jaké mají být vlastně základní principy státní telekomunikační politiky, se poprvé objevily v tisku více než před rokem. Dnes, stejně jako tehdy, stojí proti sobě dvě koncepce. Politika vedení Telecomu, až dosud podporovaná ministerstvem hospodářství Karla Dyby (především jeho bývalým náměstkem Chrudinou), počítala se zachováním monopolního postavení Telecomu a s prodejem části celého podniku strategickému zahraničnímu partnerovi. Část určená na prodej zahraničním partnerům se postupně snižovala a v poslední době se uvažovalo o prodeji maximálně 18% podniku více zahraničním partnerům, a to nejdříve v průběhu roku 1995. Nejdůležitějším protinávrhem je koncepce zaměstnance mezinárodní telefonní ústředny Karla Berky, za kterou stojí skupiny podnikatelů, mnohá města a obce a řada poslanců českého Parlamentu. Jejím základním rysem je oddělení meziměstské a mezinárodní sítě od sítí místních, jejich rozdělení a hlavně účast domácích investorů a podnikatelů na rozvoji místních sítí výměnou za podíl na zisku. I představy Karla Berky prošly za poslední rok vývojem (Berka byl např. nejprve rezolutně proti jakémukoli vstupu zahraničního kapitálu do Telecomu, alespoň v nejbližších letech).K určitým změnám původních představ dochází sice na obou stranách, v praxi se ale zatím příliš nezměnilo.…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















