Silně pokřivené zrcadlo

Během několika posledních měsíců u nás zdomácněl termín československá antilobby. Poláci, Maďaři, Ukrajinci, Srbové, Chorvati, Albánci a další národy bývalého východního bloku mají na Západě své zájmové skupiny, tvořené starou i novou emigrací, které účinně zasahují ve prospěch mateřské země. Jejich vliv je patrný v politickém i hospodářském životě, nejnápadnější je však v tisku. Prostřednictvím veřejného mínění lze nejsnadněji a především nejlaciněji získat přízeň kompetentních činitelů, která se pak může zhmotnit v přílivu kapitálu.

ČSFR vlivnou zájmovou skupinu nemá. Příčiny jsou různé - od vyloučení našeho exilu z restitučních nároků, přes nevraživost české a slovenské emigrace až po malicherné osobní spory. Následkem je i skutečnost, že Československo se objevuje ve světovém tisku zřídka, a když už, tak ve značně pochroumané perspektivě. Dokonalý příklad poskytuje lustrační zákon. Nedávno se jím zabývaly dva známé evropské listy, International Herald Tribune (IHT; přetištěno z deníku Washington Post) a Der Spiegel. Oba články jsou plné omylů, polopravd a zavádějících interpretací, přesto ovlivní milióny čtenářů, k nimž jiné informace prakticky neproniknou.

Kafkovský nástroj čistek

Mary Battiata z IHT nenechává čtenáře od počátku na pochybách o svém stanovisku. Dva roky po revolucích, které svrhly komunismus, roste ve východní Evropě touha po odplatě, v Československu známá jako „štvanice“, píše v úvodu článku.…