Noviny se dusí
Deník večera nedožije a život týdeníku je podstatně kratší než týden. Nedostanou-li se včas ke čtenáři, hynou noviny jak ryba na suchu. Monopolní distribuční síť PNS je cosi mezi živou mrtvolou a spiknutím, soukromé sítě se ještě nestačily postavit na nohy a kamelotů je málo. Co s tím?
Deník večera nedožije a život týdeníku je podstatně kratší než týden. Nedostanou-li se včas ke čtenáři, hynou noviny jak ryba na suchu. Monopolní distribuční síť PNS je cosi mezi živou mrtvolou a spiknutím, soukromé sítě se ještě nestačily postavit na nohy a kamelotů je málo. Co s tím?
Důvody toho, proč se PNS chová jako odnož StB, mají své hluboké teoretické kořeny: vyplývají z marxistického pojetí hodnoty. Hodnota podle Marxe vzniká prací a touto prací se myslí převážně práce normální. Připustit, že hodnota může vznikat i během řízení a rozhodování, by bylo znamenalo pokazit si jednobarevný obraz kapitalisty jako ryzího parazita. A ponechat něco hodnoty i distribuci a prodeji výrobků by znamenalo oddémonizovat obchodníka. To už by byl domeček teorie úplně v ruinách. Jako tvůrci hodnot byli proto oslavováni pouze dělníci, nikoli ti, kdo jim sháněli zakázky, a tím méně ti, kdo jejich produkty prodávali.
Tyto „parazitní“ činnosti samozřejmě nějak běžet musely, podobně jako i puritáni musí dělat děti, chtějí-li mít potomky. Dělo se tak ovšem v ústraní a pološeru. Vykonavatelé činností nic nepřidávajících k hodnotám se nesměli společensky vyzdvihovat a podle toho vypadaly i jejich platy. Zanedbané bylo i vybavování takových oborů technikou, zejména z dovozu.
Což teprve zprostředkování spojené pouze s nápadem, osobním vlivem nebo telefonátem - tato pohonná hmota reálného socialismu se navenek považovala za cosi nemravného až protizákonného. Výtvarný umělec…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
