Protézy ze zlata

Když Richard Whitehead, který má amputované obě nohy a běhá na protézách z uhlíkových vláken, získal pro Británii zlatou medaili v běhu na 200 metrů a pokořil tak vlastní světový rekord, jásot na londýnském olympijském stadionu připomínal ovace pro jeho slavného krajana Mo Faraha na „té druhé olympiádě“ o dva týdny dříve.

Paralympijské hry skončily 9. září. Mnozí návštěvníci a televizní diváci se při nich s údivem seznámili se sportovními výkony lidí s amputovanými končetinami, závažnými poraněními páteře, atletů s mentálním postižením nebo nevidomých. (Neslyšící mají své vlastní hry.) Husajn Omar Hassan, první paralympionik z Džibuti, doběhl závod na patnáct set metrů zoufale pomalým tempem, vyčerpaně vrávoral na tenoučkých nohou, ale do cíle mu pomáhali diváci, kteří ho povzbuzovali mexickými vlnami. Sportovní duch a dojemná síla vůle přitáhly mnohem více pozornosti, než organizátoři očekávali. Deset tisíc vstupenek uvolněných denně do prodeje se vyprodalo v okamžiku.

Paralympiáda byla hitem i co do televizní sledovanosti. Zahajovací ceremoniál přitáhl 11 milionů britských diváků (zahájení olympiády sledovalo 27 milionů). Britská televizní stanice Channel 4, překvapená zájmem, změnila program a zařadila do vysílání 400 hodin přenosů. Čínská státní televize vysílala pět hodin denně …