David Brooks: Kdo uspěje v éře umělé inteligence

Vzpomínáte si, jak se říkalo, že nám umělá inteligence vezme práci a lidé nebudou mít co dělat? Zatím se to – zdá se – ani zdaleka neděje. Výzkumníci ze společnosti ActivTrak analyzovali digitální aktivitu více než 10 tisíc pracovníků a zjistili, že když lidé začali využívat umělou inteligenci, jejich pracovní život se stal intenzivnějším, nikoli klidnějším. Čas, který tito průkopníci nových technologií strávili e-mailováním, posíláním zpráv a používáním chatovacích aplikací, se více než zdvojnásobil. Jejich využívání podnikového softwaru vzrostlo o 94 procent.

Výzkumníci z Haas School of Business na Kalifornské univerzitě v Berkeley zjistili, že při používání umělé inteligence začali zaměstnanci přebírat úkoly, které dříve zadávali externě, protože činnosti jako programování a softwarové inženýrství byly najednou snazší.

Krátké pracovní bloky se pak snažili vměstnat do večerů, víkendů, čekáren – zkrátka do každé volné chvíle, kdy byla AI po ruce. Výrazně také přibylo multitaskingu; lidé najednou koordinovali zástupy chatbotů plnících různé úkoly najednou.

Obecný trend, na který výzkum poukazuje, spočívá v tom, že čas ušetřený díky AI mnoho lidí nevyužívá k tomu, aby pracovali méně, ale naopak aby přijímali nové úkoly. Zdá se také, že umělá inteligence mění očekávání zaměstnanců i jejich nadřízených ohledně toho, kolik práce by měli za jeden den stihnout. Každá hodina je sice plnější a nabitější, ale zároveň hektičtější a víc vyčerpávající. Výzkumníci z ActivTraku také zjistili, že čas, který lidé strávili soustředěnou a nepřerušovanou prací, klesl o devět procent. Pro tento duševní stav dokonce existuje pojmenování: „zavaření mozku umělou inteligencí“.