Zemanova finta nevyšla

Nekonečná soudní tahanice o to, zda může úřadující premiér této země bez důkazů prohlašovat o konkrétních novinářích, že jsou zkorumpovaní, skončila po osmi letech konstatováním, že by neměl. Vrchní soud ve středu rozhodl, že někdejší předseda české vlády Miloš Zeman se musí na stránkách celostátního deníku MF Dnes omluvit novináři Ivanu Brezinovi a zaplatit mu 50 tisíc korun.

Zeman v červnu roku 1999 v parlamentu prohlásil, že Brezina píše své články (v nichž obhajoval jadernou energetiku) za peníze na zakázku ČEZ. Tehdejší premiér se odvolával na to, že mu tuto skutečnost sdělil Milan Černý, v té době generální ředitele elektrárenského kolosu. Ten ovšem Zemanova slova později odmítl.

Brezina vzápětí po incidentu premiéra zažaloval a po neuvěřitelném maratonu nyní vrchní soud potvrdil nález Ústavního soudu z konce roku 2005, který konstatoval, že Zeman se jednoduše nemůže hájit odkazem na „důvěryhodný zdroj“, jímž měl být zástupce ČEZ, a byl tedy za svůj ostouzející výrok plně odpovědný.

Bez důkazů nařčený novinář tedy víceméně dosáhl svého. Současně ale tvrdí, že středeční verdikt se může v budoucnu obrátit jako precedens proti novinářům. Zjednodušeně řečeno totiž Zeman prohrál proto, že své obvinění nemůže opřít o žádný srozumitelný důkaz. A Brezina teď namítá, že tato argumentace představuje pro novináře do budoucna problém. „Kdy lze něco publikovat bez dalšího ověřování s tím, že zdroj zprávy je skutečně dostatečně hodnověrný?“ ptá se Brezina.

Novinářova advokátka Helena Chaloupková, která se zabývá mediálním právem, to tak dramaticky nevidí. „Z nálezu Ústavního soudu je zřejmé, že je rozdíl, když takový výrok vysloví premiér, který má na případné ověření aparát právníků a dalších lidí, a novinář, jehož možnosti jsou přece jen menší, i když i on musí ke zveřejňování informací samozřejmě přistupovat odpovědně.“

Chaloupková připomíná i praxi evropských soudů, které v podobných sporech přihlížejí k tomu, zda novináři věnují ověřování informace „dostatečnou pozornost“. O tom v Zemanově případě nemůže být řeč. „Možná si řekl, že si to může dovolit, protože jde jen o ,obyčejného novináře',“ říká advokátka.

Ústavní soudci šli v interpretaci ještě dál. Zastávají totiž názor, že tehdejší premiér dobře věděl, co dělá. „Vytvoření obrazu zkorumpovaných médíí má devastující účinek na vztahy v občanské společnosti,“ napsali ve svém nálezu a přidali připomínku, že „difamace představiteli státní moci je technikou dobře známou totalitním režimům“.

Miloš Zeman se k čerstvému rozsudku nijak nevyjádřil. Má ale ještě možnost podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Tuto možnost má i Brezina, který původně žádal 300 tisíc korun. „Já se odvolávat nebudu. Nejde mi o prachy, ale o satisfakci,“ říká novinář.

Doufejme, že i navzdory nesmyslně dlouhému soudnímu zkoumání celé věci je úterní rozsudek opravdovou satisfakcí. Pochyby vzbuzuje především to, co bylo zdrojem obav už na začátku. Zemanovo skandální obvinění dostalo před lety prostor ve všech významných médiích. Úterní verdikt vzbudil mnohem menší pozornost: až na ojedinělé komentáře ho hravě překryly aktuální události.