0:00
0:00
Stalo se23. 4. 20072 minuty

Vítězové a poražení

Překvapení jako před pěti lety se ve Francii nekonalo. Do finále prezidentských voleb postoupili dva hlavní favoriti – Nicolas Sarkozy (30,5 %) a Ségolène Royalová (25,4 %). Analýzu situace po prvním kole a další fakta přináší ranní glosa Respektu. Za zmínku proto stojí, jak na vyhlášení výsledků reagovali aktéři boje o Elysejský palác.

Astronaut

Překvapení jako před pěti lety se ve Francii nekonalo. Do finále prezidentských voleb postoupili dva hlavní favoriti – Nicolas Sarkozy (30,5 %) a Ségolène Royalová (25,4 %). Analýzu situace po prvním kole a další fakta přináší ranní glosa Respektu. Za zmínku proto stojí, jak na vyhlášení výsledků reagovali aktéři boje o Elysejský palác.

Na hlavu poražení levicoví lídři (trockisté, zelení, alternativci a komunisté), kteří ještě včera Royalové nemohli přijít na jméno, okamžitě vyzvali své voliče, aby podpořili socialistickou kandidátku. A to v duchu oprášeného Chiracova hesla „tous sauf Sarkozy“, všichni, jenom ne Sarkozy. Politik, jenž od 37 825 000 voličů obdržel 11 milionů hlasů, zkrátka nadále děsí ty, jimž dnešní Francie už očividně nenaslouchá.

Byl to naopak on, který z pařížského sálu Gaveau vyzval svoji soupeřku k důstojné, otevřené a vzájemně se respektující kampani před kolem druhým. Na francouzské poměry jev nevídaný. Royalová odpověděla útokem z mateřské školky v městečku Melle, odkud odmítla Francii nespravedlivou, brutální, vykořisťující, bez smyslu pro bratrství, rovnost a solidaritu, jak ji v jejích očích ztělesňuje Sarkozy.

↓ INZERCE

Nejvíce ale zářil centrista François Bayrou (18,5 %), jenž z Pyrenejí oznámil, že politika se ve Francii konečně změnila k lepšímu. Neboť oproti dřívějšímu mocenskému monopolu klasické pravice a socialistů se vynořila i třetí silná partaj, která má k aktuální situaci co říct. Podle všeho tomu tak vskutku bude. Bayrou a jeho hnutí UDF za dva týdny rozhodnou o budoucím prezidentovi. Lépe řečeno, ke komu se přikloní, ten zvítězí. Bylo to znát i z televizních diskuzí, kde stoupenci Sarkozyho i Royalové centristovi z Pyrenejí bezostyšně nadbíhali.

Naopak nacionalistu Le Pena (11,5 %), jenž na posledním pátečním mítinku v Nice hýřil sebevědomím a optimismem, mávnutí volebního proutku proměnilo v zapšklého starce. Ze stranického sídla v Saint-Cloud Francouzům stroze vzkázal: „Zmýlil jsem se, většina z vás je opravdu padlých na hlavu, když jste si za prezidenta zvolili někoho z kandidátů stran, jež vládnou zemi přes dvacet pět let a přivedli ji k ekonomickému i morálnímu bankrotu.“


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026