Speciál25. 3. 202611 minut

Zásadní otázka zůstává: co by ve světě práva mělo zůstat nevyhnutelně lidské?

Umělá inteligence slibuje revoluci v právnické práci. Možná. Už teď je ale jisté, že mění způsob, jak právo funguje a jak o něm přemýšlíme

Ondřej Kadlec

Jakub Harašta

Čtete článek ze speciálu Respektu

Pravidelně pro vás připravujeme zvláštní vydání, zaměřená na historii, vědu, rozhovory s inspirativními osobnostmi nebo věnující se klíčovým událostem současnosti. Aktuální speciál se jmenuje Umělá inteligence: hrozba a příležitost, a najdete ho (spolu s ostatními speciály) v našem eshopu.

Český Ústavní soud letos řešil nezvyklý problém. Do Brna dorazila stížnost, která na první pohled působila přesvědčivě. Advokát v ní citoval řadu rozhodnutí Ústavního soudu i Evropského soudu pro lidská práva, aby podpořil argumentaci svého klienta ve sporu o povolení k pobytu. Když však soud začal jednotlivá rozhodnutí ověřovat, zjistil něco zvláštního: část z nich vůbec neexistovala. Nešlo o špatně napsané spisové značky ani o omyl při citaci. Rozhodnutí si jednoduše vymyslela umělá inteligence, kterou advokát při psaní stížnosti použil. Ústavní soud mu proto uložil pořádkovou pokutu 25 tisíc korun. Přitom dodal, že právníci mohou při své práci využívat různé technologické nástroje – odpovědnost za obsah podání však zůstává vždy na nich.

Popsaný případ je extrémní. Přesto dobře ukazuje, že umělá inteligence již proniká do běžné právnické práce. A otevírá otázku, která je možná důležitější než chyba jednoho advokáta. Co se stane, když se při hledání odpovědí na právní otázky začneme stále častěji obracet na umělou inteligenci?