Mladej, pojď sem!
Chaotická léta v televizi nastartovala kariéru nejznámějšího rádce českých politiků
Zpravodajství České televize je dnes institucí s pevnou vnitřní strukturou a pod drobnohledem okolního světa. V prvních letech po pádu totalitního režimu však neplatilo ani jedno. Staré pořádky a jejich proponenti skončili, nová pravidla ještě nevznikla a uvolněný prostor přál nadšencům a dobrodruhům, kteří často neměli nic než vlastní smělost, s níž překročili práh budovy na Kavčích horách a chtěli být novináři.
K téhle generaci patřil i tehdy jedenadvacetiletý student Miloš Růžička. Do televize nastoupil na jaře 1994 jako ekonomický elév a už krátce poté se stal jedním z prvních moderátorů porevolučních politických diskusí. Média mu nabízela zářnou kariéru, on se ale rozhodl využít příležitostí, které nabízela neukotvená devadesátá léta. Z televize odešel a postupně příležitostmi stoupal nahoru. Dnes je čtyřiačtyřicetiletý spolumajitel PR agentury Bison & Rose jedním z nejvlivnějších mužů českého politického zákulisí.
Žurnalista
Velké kulaté brýle vystřídaly úzké transparentní obroučky, chlapecké tváře se vyplnily a vlasy vyčesané vysoko nad čelo ustoupily krátkému sestřihu. Sebevědomí, které z Miloše Růžičky vyzařovalo už před čtvrtstoletím a dávalo tušit, že se v životě neztratí, a charakteristický hlas zůstaly.
Jeho příběh začal podobně jako u mnohých z generace prvních porevolučních novinářů. Ještě na střední škole v Jindřichově Hradci začal psát do lokálních soukromých novin, které po roce 1990 zakládali nadšenci ve všech koutech země, pak přišla…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
