S Břetislavem Rychlíkem o filmovém dokumentu

Břetislav Rychlík

Břetislav Rychlík (*1958) je režisér, dokumentarista, publicista, herec a scenárista. Po absolvování gymnázia ve Strážnici byl postupně studentem techniky, dělníkem na kachní farmě, kulisákem, nápovědou. Jako herec začínal v oblastních divadlech (Zlín, Uherské Hradiště, Most), v letech 1982–1996 hrál a režíroval v prostějovském, později brněnském HaDivadle. Hrál ve většině inscenací Arnošta Goldflama, podílel se na projektech studiových divadel (Cesty, Sabina, Rozrazil), spolupracuje s Divadlem Husa na Provázku i Divadlem Archa v Praze. V letech 1990 - 1994 učil herectví na JAMU, od roku 2005 - dosud učí v Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scénáristiky JAMU. V roce 1993 získal novinářskou Cenu křepelek. V roce 2001 mu vyšla v nakladatelství Petrov kniha fejetonů a esejů Konec žebřiňáků. Od roku 1992 do roku 2003 byl autorem desítek vydání rozhlasového cyklu Antikvariát Břetislava Rychlíka, který mapoval zasunuté, léta umlčované osobnosti naší kultury, nekomerční tvorbu a opomíjená společenská témata. V roce 2004 založil se svou ženou produkční společnost Plum Production s.r.o., ve které od roku 2005 – dosud připravují společně s kanceláří Veřejného ochránce práv pro ČT sérii příběhů lidí v tísni „Případ pro ombudsmana“, který se stal bezkonkurenčně nejsledovanějším publicistickým pořadem brněnského studia (více o osobnosti - zde).

(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)

:12ZdendaVážený pane Rychlíku, pokud se nemýlím, byl jste jedním z protagonistů tzv.Televizní krize. Co říkáte tomu, že do funkce ředitele Česká televize Brno byl nedávno dosazen Karel Burian, který musel právě po televizní stávce odejít z funkce šéfredaktora brněnského televizního zpravodajství? Znamená to, že byl pan Burian očištěn a že tehdejší důvody jeho odchodu byly liché? A co si vůbec myslíte o současné úrovni České televize?11:09Břetislav RychlíkVážený pane Zdendo, pan Burian nebyl nikdy očištěn z podvodů, manipulace, střetů zájmů. Tedy ze všeho, o čem svědčí audity, kontrolní zprávy dvou generálních ředitelů, veřejné slyšení a svědectví v Senátu. Všechna respektovaná média popsala skandál se jmenování ředitele TS Brno Karla Buriana. Ano, téhož Karla Buriana, který koncem devadesátých let vedl redakci zpravodajství Televizního studia Brno a musel z této mnohem nižší funkce s ostudou odejít pro vážné profesní a morální selhání. Stačilo teď, po letech, pouze říct, že to neudělal. Bylo, nebylo…jak v pohádce. Ovšem, když se pan Burian pokusil tzv. očistit a zažalovat novináře z MF Dnes, soudkyně prostudovala audity a  nálezy vnitropodnikových kontrol. Pak nepotřebovala volat svědky. Karel Burian soud prohrál. Ani se neodvolal. Myslím, že by měl odstoupit. Je to neúnosné znevěrohodnění celé instituce, v jejímž čele stojí soudně usvědčený podvodník a lhář. Ve městě, kde má řídit důležitou veřejnoprávní instituci je izolován, vystaven absolutnímu opovržení elit ( od rektorů a děkanů vysokých škol, ředitelů divadel, galerií, filharmonie atd.). Na jeho obranu se postavili jacísi anonymní ubožáci, kteří se ani neumí podepsat.
Myslím, že tím odpovídám i na další Vaši otázku. Je to pro osud a budoucnost média veřejné služby smrtící a  nebezpečné.:45donquijotDobrý den, pane Rychlíku, jaký je váš názor na politiku současného ministra kultury. Ptám se proto, že ministerstvo kultury letos brutalně snížilo dotace pro živé umění, tak jestli se to není důvod k nějaké protestní akci. Diky za odpoved.11:11Břetislav RychlíkJednou jsem byl pozván na pracovní snídani s panem ministrem. Zdál se mi věcný a přístupný argumentům. Zkusím Vám odpovědět trochu oklikou. Pan premiér nedávno přesně vyslovil obavu z možného nástupu nebezpečných populistických sil v zemi v časech hospodářské krize. Toho se také děsím. Děsím, že ubude prostor pro rozum a klidné argumenty. Kdo bude kultivovat elity ve společnosti, když zmizí ty nejlevnější platformy názorových a myšlenkových střetů. Kultura je investice do budoucnosti, bez kulturního prostředí ubude kulturních politiků, kulturních podnikatelů, kulturních a přemýšlivých občanů. A naopak. Žádná hospodářská krize nemůže zdůvodnit likvidaci té směšné částečky na kulturu. Když tady nějací populisté půjdou vyhodit vládu z okna, nezastanou se jí blbečci čtoucí akorát ty různé „Rytmy hnoje“ či „Fuj“, ale nejspíš lidé, minimálně se orientující ve spleti a rozkolísanosti nejistého života. Udělejte si soupis všech kravin, které tunelují veřejné rozpočty, mysliveckou kuchařkou za čtyři miliony ze Státních lesů počínaje, přes stovky milionů na propagaci nefungujících Českých drah až po sněhový miliardový tunel na lyžování a pošlete to vládě. Šak na otvírání našeho předsednictví v Evropě se v Národním divadle nelyžovalo, ani se nevařil dančí guláš, ale pyšnili jsme se, jak pávi, živou kulturou. Pana ministra pozvěte na pracovní snídani a dialog u kulatého s významnými českými spisovateli. Věřím, že neodmítne.:44Marie SladkáNedávno jste režíroval v Národním divadle Brno inscenaci Gazdina ronba, která se stala v Divadleních novinách „Úspěchem měsíce“. Co Vás přivedlo k této látce a jak se Vám s Mahenovou činohrou režijně spolupracovalo?11:13Břetislav RychlíkVážená paní Sladká, k látce mne přivedly rozhovory s novým vedením činohry, které chtělo, abych navázal na moravské téma, tedy na svoji dramatizaci románu bratří Mrštíků „Rok na vsi“ z poloviny devadesátých, což byl v režii Zbyńka Srby poměrně úspěšný a dlouhá léta hraný kus. Pracovalo se mi dobře, navzdory tomu, že jsem si plnil svůj sen o velkém dramatu, plném vášní, komplikovaných vztahů, tragédií. Ono takové plnění snů mnohdy narazí na realitu a režisér, chce všechno, nedosáhne nic a ještě dostane spolupracovníky do křeče a  pohoří. Myslím si, že včasná exkurze souboru na Horńácko a do vinného sklepa ve Bzenci udělali své. K tomu musíte přičíst obrovskou otevřenost a vstřícnost plus talenty herců, muzikantů, výtvarníků, choreografky a celkově vlídné zacházení ze strany vedení. Takže si toho musím vážit. Jsem také rád, že ta inscenace rezonuje mezi diváky ( ten velký barák je stále vyprodaný) a mezi kritikou. To mne těší.:16AlenkaVážený pane Rychlíku, co soudíte o tom, že politikům po celé České republice nedělá žádné problémy podpořit profesionální sportovní kluby, které nejvýš produkují násilí a hrubosti mezi bojůvkami z řad diváků (poslední víkend skončil dokonce na titulních stránkách novin), ale mají-li podpořit nekomerční kulturu, tváří se, jako kdyby dávali ze svého?(Vím, že před časem zasahovala městská policie v Brně i proti divákům odcházejícím z Kabinetu múz, je známo, že i Vy sám jste byl popotahován městskou policií kvůli svému postoji k „policejní mlátičce“ Pavlu Přikrylovi. Je známa i bohulibá podpora brněnských komunálních politických špiček Landově Zlatému draku nebo ochota liberečáků zaplatit desítky milionů na „kultůru“ v téměř socialistickém duchu pro účastníky lyžařského mistrovství, konec konců metodika pražského radního Richtera šla rovněž přesně v tomto duchu. Předpokládám ale, že třeba pochvalu za Gazdinu robu jste slyšel jen od kritiků, politik že se neozval žádný.)11:19Břetislav RychlíkV podstatě platí, to, co jsem odpověděl muži vystupujícímu pod přezdívkou toho rytíře z La Mancha. Co se týká třeba milionů, vražených na koncert kapel normalizačního „šoubyznysu“, je to totální zvěrstvo. „Šoubyznys“ se přece dělá tak, že se funguje na základě poptávky a nabídky. Někdo pronajme halu, pozve kapelu, prodá lístky, koncert je úspěšný a vydělá, nebo neúspěšný, prodělá. Šoubyznys dotovaný z mých daní je starý dobrý bolševismus. V čase hospodářské krize navíc nemravnost. Michal David se všude pyšní, že je milionář, ale ani ho nenapadne reprezentovat vv Liberci zdarma. Mimochodem, na podzim jsem v Liberci točil dost otřesnou kauzu, kdy se pod rouškou mistrovství světa v klasickém lyžování stavěly za stovky milionů sjezdovky. Bez stavebního povolení, nejdřív se vykácel les, dodatečně se vyjmul z lesního fondu. Projekt byl realizován bez potřebných povolení a přitom v rozporu s platnou územně plánovací dokumentací i závěry posouzení vlivu záměru „Rozšíření sportovního areálu na Ještědu“ na životní prostředí (tzv.procedura EIA). Atd. Úředníka, který se tomu vzepřel, zlikvidovali. Státní zástupce, policie i kontrolní orgány vypnuly demokracii a zhasly. Zřejmě ve jménu fair play. Ale spíše ve jménu těch stovek milionů. Na zbytek těch otázek nejsem schopný rychle odpovídat, aby se dostalo na ostatní…Promińte.:28honza macháčekMilý Břéťo!Kde končí „člověk nelhostejný“ a kde začíná kverulant?11:01Břetislav RychlíkMilý Machy! Zakládající člen ústavního soudu, právník a filosof Vladimír Čermák nás trpělivě v roce 1988 na jakémsi tajném semináři o demokracii učil, že to je každodenní zápas. Kdo bude dnes určovat tu míru, jestli se někdo angažuje málo či příliš, jestli je už kverulantem, či obětavcem? Třeba se z aktivního politika může stát třeba prezident kverulant. Nebo: otázkou je, zda třeba komentátoři, sepisující denně všelijaké komentáře do novin či na internet ke všemu možnému, čili jakési své osobní petice za nápravu světa, společnosti a politiky, jsou z rodu nelhostejných obětavců, byť placených ( na rozdíl od angažujících se občanů) či se nepřekulili do kategorie urputných kverulantů, že ano…Všechno si probereme v pondělí v Království. Ale myslím, že ta míra kverulantství roste s mírou toho, jak se lidi berou vážně. Výborně to popsal náš společný kamarád Václav Havel, což mám zrovna uloženo v počítači, takže ctrl c + ctrl v: Hrdinům, idealistům, snílkům, humanitárním pracovníkům či občanským
aktivistům se svět směje pořád. Důležité je, aby pod tímto tlakem sami
nezvážněli, nezačali se dojímat nevděčností světa a svým těžkým údělem –
a posléze se uzavírat do sebe, mezi sebe, do vězení pocitu nepochopené
vyjímečnosti, a vlastně tím jen přepluli z krásného světa obětavců do
nebezpečného světa posedlíků
Jak tedy čelit tomu, aby se z obdivuhodného obětavce nestal hrůzu
nahánějící posedlík?
Je pouze tento jediný způsob: legrace.:39Miloš WolfProč byl zvolen zrovna název Černá srdce?10:57Břetislav RychlíkDobrý den. Zdravím všechny na chatu a děkuju za čas a otázky, které jste mi věnovali.Vážený pane Wolfe. To je z romské písně, kde se zpívá: „… pláče moje černé srdce“. Já mám rád celkem lapidární názvy ( Jeden rok, Kamenolom boží, Poslední dva …):00Mirek JančaCo je pro Vás další dokumentaristickou výzvou?11:03Břetislav RychlíkVážený pane Jančo, myslel jsem, že to bude projekt, ke kterému jsem byl loňského září vyzván Českou televizí k výročí roku 1989. Téma zápasu dvou malých brněnských divadel ( HaDivadla a Divadla Husa na provázku) , která se v časech cenzury a nesvobody rozhodnou vydávat svůj časopis na scéně Rozrazil ( 1/88 o demokracii). Tam v roce 1988 došlo k prvnímu uvedení hry Václava Havla ( pod cizím jménem), textu Vladimíra Čermáka, právníka, který se v 90. letech stal jednou ze určujících osobností Ústavního soudu ČR. Čermák dal divadlům k dispozici svou v ústraní připravovanou několikatisícistránkovou práci Otázka demokracie. . .Atd., atp. Po zákazech a pokusech kriminalizovat tvůrce HaDivadla a Divadla Husa na provázku se časopis podařilo obnovit, 18. listopadu odpoledne zahajují dvě malá brněnská divadla jako první v celém Československu stávku divadel. Dělal jsem na tom tématu skoro půl roku s profesory Petrem Oslzlým a Josefem Kovalčukem ( zakladateli a legendárními dramaturgy těchto divadel). Protože, v Brně není silnější téma k listopadu 89. Nedávno jsme se dozvěděli z čistého nebe, že to padlo. Řada lidí z toho projektu zestárla, někdo umřel ( Peterko Scherhaufer), někteří jsou těžce nemocní ( třeba významný polský režisér Zdich Hejduk), myslím, že ta necitlivost k tomu se nás dotkla nejvíc. Čili, teď akorát dokončuju roztočené věci z minulých let ( velký dokument o osudech rodu Schwarzenbegů ve 20.století, filmovou verzi Cirkusu Havel…).:31Pavla PetráčkováPane Rychlíku, jaká jsou vaše subjektivní-osobní-kritéria pro vyhodnocení dokumentu jako zdařilého, povedeného nebo snad vynikajícího? Který „konkurenční“ dokument vás v poslední době skutečně oslovil?10:59Břetislav RychlíkDobrý den paní Petráčkové. To je na kus řeči u vína či kávy. Nejsem teoretik. Mám jediné kritérium, když mne to dílo ( film, divadlo, výtvarné umění, literatura, hudba…) zasáhne natolik, že mám, třeba, touhu to vidět, číst, slyšet znovu. A právě, když nejsem schopný to vnímat jiným kritériem, než je, řekněme trochu neobratně – stav srdce, stav duše. Samozřejmě, že člověk v mém věku, který se od puberty zabývá různými „disciplínami tzv. uměleckými“, umí pochopit racionálně mechanismy, které stojí v pozadí: řemeslo, techniku a všecko kolem. Ale klíčový je ten iracionální stav. To, co miluju třeba na lidové písničce, kde je mávnutí perutě ptáka, závrať balancující nad magickou propastí života, lásky, krutosti, furiantství, drsnosti, poezie, erotického napětí, vášní i smutků a bolestí, touhy i zklamání, humoru, grotesky, smíchu. Když poznám racionálně, že si někdo ve filmu vykračuje bezpečně s rukama v kapsách, když kalkuluje, když to během produkce jsem schopný vyložit, rozložit, když mne to nechá lhostejným, či nedej Bože, urazí, naštve, otráví, tak to vnímám jako řekněme méně zdařilé, či povedené. Ale taky si člověk umí uvědomit, že je něco na dobré cestě (třeba tématem) a proč to nevyšlo. Už proto, že tyhle stavy zná sám, když něco podělá. To si musí pak umět rozebrat, aby mu příště někdo dal práci. Ale všecko je věc míry a vkusu. Takže, když se mi líbilo třeba Ghetto jménem Balluty od Pavla Štingla, které neprošlo vkusem organizátorů jihlavského festivalu, neznamená to nic jiného, než že máme každý svůj dost rozdílný vkus.:01Jindra S.Milý pane Rychlíku, rád vystupujete na veřejnosti jako lidový „hledač pravdy“. Osobně však mám pocit, že kdykoli se ve Vašem dokumentu objeví první náznak skutečné výpovědi libovolného Vašeho objektu, rychle kamsi utečete-třeba k pokusu o vtip. Nejsem díky tomu schopen vidět Vaše filmy v jednom celku, aniž bych se cítil trapně. Copak Vás trápí?11:23Břetislav RychlíkMilý pane Jindro S., netuším kam míříte, to byste musel být konkrétní. V které dokumentu, kdy? Já totiž v devadesátipěti procentech svých dokumentů vůbec nevystupuju ( jako Karel Vachek), ani za kamerou otázky nekladu, takže nemám odkud kam utíkat, natož k pokusu o vtip. Proč taky…? Mám pocit, že čekání na pravdivost ve výpovědi akterů, či jejich otevřenost, uvolněnost, bezprostřednost je skoro podstatou toho mého naturščického pojetí dokumentu. Z nějaké stovky filmů jsem se objevil před kamerou snad ve třech, co si teď vzpomínám. Určitě ve filmu o romském holocaustu, tam bych si asi nedovolil vtipkovat. Nebo v dokumentu o našem skautském oddíle a ve filmu o zkoušení lidové hry na Horńácku. Víc si nevzpomínám, pokud nepočítáte cyklus Případů pro ombudsmana. To je ovšem publicistika, tam vystupuju jako průvodce, ale všechno nerežíruju a navíc jsem vázán nálezy kanceláře Veřejného ochránce práv. Taky žádné vtipkování…No, nejste - li, kvůli ( díky těžko, že ano…) čemukoliv schopen vnímat mé filmy, aniž byste se cítil trapně, je mi to líto, ale nemám o Vás strach, je to věc vašeho vkusu. Filmů na světě je dost, určitě se „díky“ jiným budete cítit slastně a skvěle. A fakt nevím, co by mne mělo trápit, kromě následků nedávné chřipky a loňské neúrody trnek ( abych dostál té Vaší tezi o lidovém „hledači pravdy“ ). Mějte se pěkně.:43Pavlína ŠmejkalováMyslíte, že jste musel k profesi dokumentaristy dozrát, nebo myslíte, že byste byl stejných výkonů schopen i v mládí?11:23Břetislav RychlíkTu profesi bych v mládí dělat nemohl, asi by mne kvůli průšvihům na tu výběrovou školu komunisti nevzali. To mne zachránilo, beztak jsem byl takový venkovský balík a naivka. Hrál jsem s kamarády dělníky ( škrabal jsem trus na kachní farmě ) a vlasáči autorské divadlo na bigbítových zábavách, psal poezii, texty našich brutálních proletářských klauniád, zkoušel malovat a to byla nejlepší škola.:30Lukáš KmínekJak byste se Vy pane režisére postavil popíračům holokaustu (myšleno fyzicky i myšlenkově)?11:29Břetislav RychlíkUrčitě bych je nejdřív odvezl do Osvětimi. Což se mimochodem chystám udělat s vlastníma děckama. To mělo být tak povinné, jak když se děcko učí ve škole plavat. Fyzicky nikoho o pravdě nepřesvědčuju.:26Markéta S.Dobrý den pane Rychlíku. Velmi mě zajímá téma světských (diplomka v počáteční fázi). Prý jste o nich také točil (?). Zajímalo by mě, jakým způsobem jste se k nim dostal a do jaké míry si vás připustili k tělu? Bavili jste se o „světštině“, specifických pravidlech (rituální) čistoty? Jaký mají vztah k Romům? Děkuji. (Možná by mi na otázky odpověděl i dokument, bohužel jsem se k němu zatím nedostala, mmt. v zahraničí)11:32Břetislav RychlíkDobrý den. No, já jsem natočil desetidílný seriál o dějinách českých cirkusů a varieté. Dostal jsem se k těm světským přes brněnského novináře a historika cirkusů Tondu Hančla. Někteří mne pustili k tělu, někteří moc ne. Ale to se u nich nikdy neví, jsou to mistři triků a fíglů, psychologové, jak sviňa. V jednom dílu se věnujeme hantýrce, která mimo jiné vychází i z romštiny. Některé rody mají romské kořeny. Za což mne nedávno chtěl Jirka Berousek žalovat, ale rozmyslel si to. Takže, z této otázky. dža ven!:58Richard HrádekVidíte v rozšiřování EU ohrožení zachování etnické různosti nebo věříte, že právě v tom evropanství se společným úsilím bude zachovávání specifičnosti různých kultur dařit?11:38Břetislav RychlíkEtnickou různost v globálním světě neohrozí rozšiřování EU. skoro bych řekl naopak. Ale nikdo ty evropské kultury a etnika dnes nelikviduje, jak to činily totality či autoritativní režimy…Pokud ty kultury nezanikají přirozeně. Myslím, že se na tom dá právě stavět. Pro Horňáky, Valachy, Dolňáky, Podlužáky je to vlastně náskok před Evropou. A ona to jistě časem ocení.:56V. DunčákováTěch všech ocenění si jistě velmi ceníte, kterého však nejvíce? A proč?
Jinak Vám přeji mnoho dalších úspěchů ve vašem počínání. Věrka11:42Břetislav RychlíkMilá Věrko, můj názor na všeliké ty ceny je tento. To je něco, co na rozdíl od té práce, za kterou mi „dávaj medajli“ nemůžu vůbec ovlivnit. Když to dojde, vážím si toho a jsem rád. Už třeba pro ten kuriozní akt předávání, tu cestu - třeba do Plzně či do Krakova, kde je šance přenocovat a jít do hospody s milými lidmi. A též někdy jsou i peníze. Což třeba zásadně neplní Rusové. Už dvakrát jsem dostal k ceně v Rusku peníze ( naposledy na podzim na Sibiři ) a peníze někam zašantročili. Takže nic necením výše, snad kromě toho, že jsem byl nedávno tajemkou v křížovce. Ještě zaživa!:02MagdalénaZmínil jste se o loňské neúrodě trnek - co to znamená pro tamější kraj a co to znamená pro vás? Ovlivní to vaše režisérské vnímání? :-) Děkuji za odpovědi.11:50Břetislav RychlíkMagdaleno, netuším co to znamená pro kraj. Ráz jsem měl jediný u nás na Kopánkách a v celém Javorníku stromy obsypané, podle poučky o nejblbějším sedlákovi, co má největší erteple. Loni přesný opak. režisérské vnímání pro inspiraci zásoby z těch úspěšných předchozích let. Čím se asi dopuju při tomto zcela vyčerpávajícím chatování…?:00Ladislav RichtrmocV Respektu mají velký článek (Téma) o architektuře dob socialismu…
Vy jako umělec, člověk vnímavý a citlivý - jak vy se na pozůstatky té éry díváte? Co by podle vás mělo zůstat zachováno a co by se mělo zbořit? Podle jakých měřítek?
A ještě se zeptám - jste patriot?11:56Břetislav RychlíkPatriot jsem, bez iracionálního nacionalismu. Mám rád větu: Posledním útočištěm ničemy je vlastenectví. ( cituje to Johnson, ale mám tušení, že je to z Tolstého ). Bourat se nemají, krom úplných zvětrstev - museli bychom se bavit případ od případ, ani pomníky. Což je naše specialita. Zbourat si špatné svědomí s koncem jisté éry. Radecký na koni, vedle kosmonauta či svářeče by svědčil postmoderním ulicím našich měst.:35Mirek anketkaCo pro vás znamená minulost, co přítomnost a co pro vás znamená budoucnost?
Myslíte si, že rozum a chtíč mohou být v opozici natrvalo?11:53Břetislav RychlíkBez minulosti není budoucnosti, cituju poučku. Či třeba to, že historie se opakuje, ale jako fraška ( Marx - blbý národohospodář, ale docela bystrý v historickém úsudku). Nebo, že národ, který nepozná svoji minulost, je nucen prožít si ji znovu. Též Petr Váša se svým budoucnost už není, to co bývala… atd. Kam míříte druhou otázkou už nezvládám pochopit.