Ranní postřeh Martina Bútory: Totální restart Slovenska?

V Česku už volební kampaň fičí na plné obrátky, na Slovensku máme ještě do voleb daleko – komunální a krajské nás čekají koncem října 2026, řádné parlamentní volby přibližně ve stejnou dobu o rok později (pokud do té doby vláda vydrží). Letošní léto bylo u nás méně horké nejen z hlediska počasí, ale také v politice, i když kauzy zcela nevymizely. Premiér Fico obvinil Velkou Británii ze zasahování do slovenských voleb. Je to naprostý výmysl, komentoval obvinění velvyslanec Nigel Baker, šlo o podporu kampaně na povzbuzení mladých lidí k účasti ve volbách bez ohledu na jejich politickou příslušnost. V kauzu se proměnil i netransparentní tendr na záchranky, který vyvolal kritiku nejen opozice a části zdravotníků, ale i koaličních partnerů předkladatele strany Hlas, až byl nakonec zrušen. Skandál vyvolala i zjištění o problematickém financování předvolební kampaně prezidenta a čestného předsedy strany Hlas Pellegriniho a 300tisícové půjčce od jeho sestry.

Když se tedy ve městech i u silnic na Slovensku objevily reklamní nosiče Hlasu o tom, komu všemu pomáhá – „Lidé, regiony, Slovensko“, nepůsobilo to moc přesvědčivě. Ani nejnovější billboardy Matovičova hnutí Slovensko nepřišly s něčím novým – stojí na nich „Máme rádi Slovensko“, se srdcem uprostřed.

Skutečnou novinkou je billboard Progresivního Slovenska (PS) s názvem Velký třesk – Totální restart Slovenska. Přichází v době, kdy si PS během posledního pololetí udržuje náskok před Smerem. Pro srovnání: ve volbách v roce 2023 dosáhl Smer 23 procent, PS 18 procent a Hlas necelých 15 procent, ultrapravicová extremistická Republika se do parlamentu nedostala. Dnes prakticky ve všech průzkumech PS vede před Smerem přibližně o tři procenta (22–23 procent PS oproti 18–20 procentům Smeru), Hlas se pohybuje kolem 10 procent a Republika mezi 8–10 procenty. To svědčí o tom, že opoziční působení progresivců je v zásadě úspěšné (jiná věc je sestavení vlády, protože ani PS, ani SaS, ani KDH netouží po spojenectví s Matovičovým hnutím). Přesto je část voličů či podporovatelů PS vůči jeho chování kritická, strana se jim zdá být málo asertivní, málo viditelná. Volají po společných protestech opozice a po vytvoření stínové vlády, žádají jednoduchý a tvrdý jazyk podobný tomu, který používá Fico a jeho stoupenci.

V dokumentu Velký třesk, který bude uveden začátkem září, se mluví o tom, jak změnit celkovou filozofii ekonomiky. Připravili ho bývalý premiér a viceguvernér Národní banky Ľudovít Ódor, ekonomický expert hnutí Štefan Kišš a bývalý vládní analytik Martin Krok. Dokument ukazuje, jak střednědobě i dlouhodobě nastartovat ekonomiku, klade si za cíl zjednodušit daňový systém, odbourat byrokracii, podpořit inovace, vědu, výzkum, prosadit decentralizaci, dbát o lidský kapitál. Podle předsedy PS Michala Šimečky návrh opatření vychází i z obav, že Slovensko se propadne do recese.