Muž se k ženě v autobuse choval násilně, tak jsem zasáhl

Stala se mi nepříjemná příhoda v autobuse MHD. Stále se s tím neumím vnitřně vyrovnat.

Brzy ráno bylo v přeplněném autobuse slyšet hlasy. Výrazný mužský a tichoučký ženský. Rušilo mě to, chtěl jsem mít svůj klid a přemístit se z bodu A do bodu B.

Nejprve jsem si myslel, že někdo nahlas telefonuje, až později jsem pochopil, že jde o konflikt páru: muž vs. žena. Asi čtyřicet lidí v autobuse se tvářilo, že se jich to netýká. Ona utrápená, on nepříjemný. Sám jsem si to vysvětlil tak, že je to něco jako domácí násilí.

Vygradovalo to do situace, kdy muž na ženu křičel, ať s ním vystoupí, blokoval dveře autobusu tak, že nemohl odjet ze zastávky, a začal ji násilím tahat z autobusu. Ona se bránila a měla slzy na krajíčku. Popadl mě vztek, postavil jsem se mezi ně – tváří k němu, zády k ní. Zakřičel jsem: „A dost!“ Dále jsem slušně, ale verbálně důrazně požádal, ať ji nechá a z autobusu vypadne, jinak zavoláme policii. Já nejsem žádný svalovec ani rváč. Spíše naopak.