Středočeský úřad přeskupil úředníky, kteří vyřizují Babišovo odvolání
Na premiérovu pokutu z Černošic bude dohlížet nový člověk
Středočeský krajský úřad provedl v lednu reorganizaci odborů, po které se dostane citlivý případ Andreje Babiše pod dohled jiných úředníků, než kteří stejnou agendu řešili dříve. Informace Respektu úřad potvrdil s odůvodněním, že šlo o „celkovou optimalizaci a zefektivnění“.
Krajský úřad je podle zákona odvolacím orgánem, kam nyní míří kauza Babišova kauza střetu zájmů. V první instanci ji řešil úřad v Černošicích, kam Babiš spadá jako fyzická osoba. Černošice daly Babišovi 21. ledna pokutu 200 tisíc. Vyhověly tak podnětu protikorupční organizace Transparency International, podle které je Babiš ve střetu zájmů kvůli trvající vazbě na mediální firmy v holdingu Agrofert.
Střet zájmů se podle zákona řeší jako přestupek a v první instanci o něm rozhoduje obec podle bydliště osoby. Babiš se proti rozhodnutí Černošic 4. února odvolal - mimo jiné s odůvodněním, že nechápe, proč tak složitý právní problém řeší úředníci zabývající se obvykle agendou typu pokuty za parkování. Přeskupení úředníků na kraji proběhlo v lednu, nově odvolání proti přestupkům spadá pod „Odbor legislativně právní a krajský živnostenský úřad“ - a tím pádem i pod nového ředitele odboru Vladimíra Černého.


Mohlo by vás zaujmout:
Čtěte také: Babiš dostal pokutu. Rozhodující bude postoj kraje
„Loni byla zahájena příprava celkové optimalizace a zefektivnění chodu krajského úřadu včetně návazných ekonomických dopadů. Tato optimalizace se týkala mimo jiné i možnosti sloučení Odboru správních agend a KŽÚ (dále jen „OSA“) a Odboru legislativně právního (dále jen „OLP“). V lednu tohoto roku bylo rozhodnuto o začlenění OSA do OLP s účinností od 1. 2. 2019. Jedná se o interní organizační změnu, která nemá vliv na výkon přenesené působnosti,“ uvedla na dotaz Respektu mluvčí úřadu Helena Frintová po konzultaci s jeho ředitelem Jiřím Holubem.
Rošáda na úřadě – a časová souslednost s děním v Černošicích – působí pozoruhodně hlavně proto, že středočeský krajský úřad je politicky pod vedením ANO. Nabízí se proto hypotéza, pro kterou však neexistuje důkaz – tedy že jde o účelovou změnu, aby odvolání bylo v rukou vhodných lidí a nedopadlo pro Babiše tak špatně jako původní verdikt Černošic.
Informaci o pokutě 200 tisíc, již týden přineslo Právo, potvrdil Respektu další nezávislý zdroj obeznámený s průběhem řízení. Verdikt sám je neveřejný – přestupkové řízení je ze zákona věcí mezi úřadem a fyzickou osobou. Úřad své rozhodnutí zveřejnit nesmí a Babiš zatím na výzvy ke zveřejnění nereagoval.
Pokuta souvisí s překročením zákona o střetu zájmů, který veřejným činitelům mimo jiné explicitně zapovídá vlastnictví médií. Zákaz platí od roku 2017, kdy byl zákon o střetu zájmů rozšířen o novelu známou pod názvem „lex Babiš“. Prosadila ji vládní ČSSD spolu s tehdejší opozicí a paragrafy byly napsané přímo na míru nynějšímu premiérovi. Zákon mimo jiné říká, že „veřejný funkcionář nesmí být provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku“ a že nesmí být ani „ovládající osobou“ ve firmě, pod kterou média spadají.
Pod holding Agrofert spadá společnost Mafra, která vydává Mladou frontu Dnes a Lidové noviny nebo týdeník Téma, dále pak rádia Impuls a RockZone a televizní stanice Óčko. Babiš po zpřísnění zákona v roce 2017 převedl celý Agrofert i s médii do dvou svěřenských fondů, přes které podle jeho verze už nic „ovládat“ nemůže.
Řízení o porušení českého zákona o střetu zájmů běží nezávisle na prošetřování Evropské komise, která podezírá Babiše z překročení unijních předpisů týkajících se zakázu kombinovat veřejnou funkci s podnikáním a přijímáním dotací či veřejných zakázek.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















