Trumpovy koloniální choutky na Kanadu

Americký prezident Donald Trump se po krátké odmlce, kdy se věnoval válce s Íránem, vrátil k válce obchodní – s americkým nejbližším sousedem a spojencem Kanadou. O víkendu, po neúspěšných vyjednáváních, oznámil, že na severního souseda uvaluje dovozní cla ve výši 50 procent. Cla se dotknou dovozu zboží v hodnotě 20 miliard dolarů, od hokejek, přes lékařské špachtle až po zemědělské zboží. Kanada od září v reakci na to plánuje zavedení vlastních cel a Trump zase od ledna hrozí cly na automobilový průmysl. Situace dál eskaluje a podle ekonomů na ní nevydělá ani jedna z obou zemí.

Americký prezident se ale evidentně nevzdal své snahy udělat z Kanady 51. stát unie a nebere ji při vyjednávání jako rovnocenného partnera. Americký prezident například po kolapsu jednání prohlásil, že Kanada chce „výhody plynoucí ze statusu amerického státu, aniž by jím byla“. Opakovaně také Kanadě vyhrožuje, že pokud si dovolí Americe vzdorovat nebo zavádět vlastní odvetná cla, tak na to doplatí. A nepochopení kanadského prostředí se také stalo jedním z klíčových bodů neshod u obchodní dohody.

Jak popisuje stanice CNN, jedním z hlavních bodů byla francouzština, která je asi pro pětinu Kanaďanů rodnou řečí a spolu s angličtinou je úředním jazykem země. Výrobky nebo služby, které se v zemi prodávají, tak musí nést jak anglické, tak i francouzské popisky – stejně jako u nás musí mít i zahraniční zboží napsané složení v češtině. Podle amerických úřadů je to ale vůči americkým firmám diskriminační, protože tak musí vyrábět zcela nové obaly jen kvůli frankofonní Kanadě.

„Pro Američany jsou francouzština, frankofonní kultura a kanadská kultura jen otravná drobnost, co je rozčiluje,“ řekl francouzsky premiér Mark Carney na tiskové konferenci ve frankofonním v Quebecu. A i podle právních expertů je tento americký požadavek zcela absurdní. Premiér Carney by s výjimkou pro americké firmy nemohl v rámci dohody souhlasit, ani kdyby chtěl, protože by to odporovalo kanadským zákonům.