Do kasičky, nebo na nákupy? V EU začíná horká fáze jednání o rozpočtu

Evropa je nervózní. Ze stále rostoucí ruské hrozby, z nekontrolovatelného technologického vývoje, klimatické krize i z nepředvídatelného amerického partnera. V této atmosféře teď čeká lídry unijní sedmadvacítky další velká výzva: co nejdřív se dohodnout na tom, s jakým obnosem a jakým způsobem bude EU v letech 2028–2034 hospodařit. Na říjnovém summitu začne hlavní debata o využití zhruba dvou bilionů eur, do které se formují dvě skupiny zemí – jedna je pro úsporný rozpočet zohledňující nové výzvy typu obrany a technologického rozvoje, druhá pro větší utrácení v zemědělských dotacích a v rozvoji zaostávajících regionů. 

Úspornou skupinu tvoří šestice zemí, v jejichž čele stojí německý kancléř Friedrich Merz. Její představitelé volají po zásadních škrtech v dosavadním návrhu Evropské komise, který počítá se zmíněnou sumou (v přepočtu) 42 bilionů korun. Německo a dalších pět zemí chtějí jednak ušetřit jednotky bilionů korun a zadruhé směřovat finance přednostně do celounijní obrany, konkurenceschopnosti a technologických inovací. Úsporná šestka – vesměs čistí plátci, tedy země odvádějící do unijní kasy víc peněz, než z ní přijímají – pohrozila, že pokud finální návrh nebude štíhlejší, nepodpoří ho.

Proti nim stojí sedmnáct členských států včetně Česka, které vede především italská premiérka Giorgia Meloni. Jsou to z velké části čistí příjemci – tedy naopak ti, kteří z EU víc dostávají, než do ní dávají. Tato skupina chce místo úspor naopak peníze přidat a směrovat je především do zemědělství a do tzv. soudržnosti (neboli koheze, tedy financování regionů s horší ekonomickou kondicí), a proto si říkají Přátelé koheze.

„Soudržnost a zemědělství sbližují členské státy a jejich regiony, posilují jednotný trh a podporují venkov a méně rozvinuté oblasti,“ píší lídři těchto zemí v dopise irskému předsednictví, které má za úkol na říjnový summit lídrů položit na stůl takzvaný negobox, tedy návrh, od kterého se odrazí další kolo vyjednávání.