Plamínková: Rychlého Turka si lidé pamatují nejvíc – První mimořádná schůze – Prezidentův jízdní řád
Další díl politického newsletteru Plamínková
Čtete jeden z našich newsletterů. Přihlaste se k jejich odběru a budou vám chodit do e-mailové schránky. Máte z čeho vybírat. Silvie Lauder píše newsletter V pasti pohlaví, Markéta Plíhalová pak Jednotku intenzivní péče. Světovému dění se věnuje newsletter GARRIGUE, domácí politice newsletter PLAMÍNKOVÁ. Pomezí byznysu a politiku popisuje Sečteno, podtrženo, který připravuje Filip Zelenka.
Děje se toho spousta. Volební podvod v Blansku, sněmovní budoucnost ambiciózního Jindřicha Rajchla, interpretační boj o státní rozpočet, střet Hradu a Andreje Babiše o střetu zájmů. Výběr samozřejmě není náhodný. Kromě toho, že jde o hlavní a podstatné události posledních dní se jim také věnujeme na stránkách Respektu. Na tomto místě je tak možnost a čas podívat se i do zpětného zrcátka na uplynulé volby. Konkrétně optikou agentury NMS, jež pro Asociaci PR (APRA) připravila průzkum veřejného mínění právě o nedávné volební kampani.
Zajímavé je například to, které momenty posledních měsíců zůstaly veřejnosti v paměti. Úplně nejvíce jde o kauzu rychlé jízdy Filipa Turka. Připomeňme, že nově zvolený poslanec a kandidát Motoristů sobě na ministra zahraničí jel po české dálnici vysoko nad rychlostním limitem, při tom se vyfotil na Instagram a následně lhal, že šlo o německou dálnici. Kauzu zaznamenaly téměř tři čtvrtiny Čechů a Češek. Za závažnou ji považuje 62 procent.
Na druhé příčce se umístil rasistický plakát hnutí SPD o „chirurzích z dovozu“. Pamatuje si jej něco přes polovinu populace. O něco méně než polovina si vzpomíná na billboard z dílny hnutí ANO s podobiznou Petra Fialy a nápisem „Nejhorší premiér na světě“. Naopak „dobrou kampaň“ hnutí STAN, jež deklarovalo, že peníze určené na billboardy věnuje na veřejné sbírky, si vybavuje pouhých 15 procent.


Agentura NMS vypracovala pro APRA výzkum už před volbami. Primárně sledoval, jaké obavy mají Češi a Češky z nadcházejících voleb a co by jejich průběh mohlo ohrozit. Nálady „před a po“ tak lze dobře porovnat – a například z toho vyplývá, že zatímco lidé teď za větší hrozbu považují sociální sítě (z 51 na 59 procent), klesla obava z umělé inteligence (ze 70 na 61 procent). Což jinak řečeno znamená, že se po volbách bojí shodně sociálních sítí i AI.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu



















