Když stát selhává

V Česku existují desítky nelegálních domovů důchodců, ve kterých dožívají lidé bez možnosti dosáhnout na důstojnou péči. – Dnešní děti a mladiství mají mnohem více duševních problémů, než tomu bylo v minulosti, na odbornou péči ale čekají i několik měsíců, zdravotnické kapacity dlouhodobě nestíhají. – Nelegální agentury práce obcházejí regulaci a zneužívají lidí, kteří nemají jinou možnost.

Našlo by se určitě vícero příkladů, které by se vešly do škatulky „stát selhává“, ale vybral jsem skutečnosti, které jsou z mého pohledu nejkřiklavější. Jde totiž ve své podstatě o zásadní funkce státu a zároveň o problémy, které jsou letité a stát si s nimi neví rady. Zároveň jsem se při výběru řídil myšlenkou upozornit na jeden konkrétní problém pro každou věkovou skupinu: pro ty nejmladší, lidi v produktivním věku i pro nejstarší. 

Zvyšování počtu seniorů odkázaných na péči druhých není fenomén, který by zaskočil český stát bez varování, pro jeho předpověď stačí banální pohled na demografické statistiky, které poměrně přesně vykreslují budoucí křivky konkrétních populačních skupin. Duševní zdraví je samozřejmě složitější případ, ale o jeho rapidním zhoršování u těch nejmladších se mluví minimálně posledních dvacet let; kdyby stát měl snahu, mohl řadu věcí napravit. Případ nelegálních agentur je pak na zachycení patrně nejsložitější, někdy je to pro zneužité „zaměstnance“ jedna z posledních šancí na obživu i za cenu nulové právní ochrany. Pro firmy je to zase výhodné z hlediska menších výdajů. Odhalení tak není banální. 

Souhrnně jde pak o selhání státu, které se dotýká životů těch nejzranitelnějších členů společnosti; tedy těch, kteří si sami příliš nepomohou, případně jejich hlas ve veřejném prostoru nebude nikdy znít dost nahlas. Jak to souvisí se státním rozpočtem? Jednoduše řečeno bolesti tuzemské společnosti nastíněné v předchozích řádcích jsou chronické, strukturální a komplikované. Pro jejich vyřešení by byla nutná koordinace několika orgánů veřejné sféry – centrálních a lokálních úřadů, místních samospráv, ministerstev a neziskových organizací. Výsledky by byly vidět až za několik let a byly by určitě nejisté.