Čeká i novou sněmovnu testování močových měchýřů?

Před téměř dvěma dekádami zasedlo po volbách do poslaneckých lavic 31 žen, a tvořily tedy jen 16 procent z celkových 200 členů dolní parlamentní komory. Není proto překvapivé, že se tehdy nikdo příliš nezabýval otázkou, jak lze poslaneckou práci plnou dlouhých jednání, často do pozdních večerních hodin, skloubit s rodinným životem. Pro pánský klub zkrátka péče o děti nebyla tématem, které by stálo za větší pozornost. Před čtyřmi lety už byla zvolených poslankyň čtvrtina – a o sněmovní work-life balance se rázem začalo mluvit mnohem víc. (Nutno říct, že k rozproudění diskuse napomohlo i to, že rekordně přibylo obstrukcí, především ze strany tehdy opozičních ANO a SPD.)

Povede fakt, že v nově zvolené sněmovně budou ženy díky preferenčním voličským hlasům tvořit dokonce třetinu, k tomu, že se tentokrát o tématu nebude jen mluvit, ale rovnou se změní jednací řád? 

Na to, že provoz sněmovny nelze zdravě skloubit s osobním životem, v uplynulém volebním období nejhlasitěji upozorňovaly lidovkyně Marie Jílková a místopředsedkyně TOP 09 Martina Ochodnická. A rovnou říkaly, že ať už se jim jednací řád polidštit podaří, nebo ne (nepodařilo), znovu už kandidovat nebudou. Politika nás baví, ale teď jsme víc potřeba jinde, shodla se Jílková, která má dvě dcery, s trojnásobnou matkou Ochodnickou. 

Letos v lednu Respektu vládní poslankyně popsaly, jak náročná pro ně byla opakovaná noční jednání. „Potkáte se už pošesté u automatu na kafe a začnete si brečet, protože víte, že jste tu ve chvíli, kdy máte doma nemocné dítě. Nebo staré rodiče. Nebo už zase nemůžete dítěti na besídku,“ uvedla Marie Jílková.