Švédské sociální pracovnice vyrážejí vysvětlovat přistěhovalcům, že jim nechtějí unést děti
K nedůvěře přispívají kulturní rozdíly i cíleně šířené dezinformace
V Praze úspěšně proběhla konference o jednom z čím dál naléhavějších problémů moderního sociálního státu: jak pomoci někomu, kdo vám nevěří. O tom, jak vrátit důvěru do vztahu s vystrašenou a odmítavou veřejností, přijely do Česka vyprávět tři odbornice na terénní sociální práci ze švédského Göteborgu – Hatice Tarhan, Jonna Åström a Zlate Musli.
Více než půlmilionový Göteborg má početnou přistěhovaleckou menšinu a zápasí se silnou nedůvěrou muslimských rodičů obávajících se toho, že jim úřady kvůli některým civilizačně odlišným přístupům k výchově seberou děti. Strach je živený různými internetovými dezinformacemi pouštěnými podle švédských úřadů do éteru podporovateli Islámského státu. Trojice odbornic se přijela s českými kolegy podělit o tipy, jak s nedůvěrou pracovat.
I když v Česku je jiná jak demografie, tak obsah rozeštvávajících nebo strach budících kampaní, princip je stejný. Podle jarního průzkumu pořadatele konference – České asociace streetwork – více než polovina z 58 dotázaných sociálních pracovníků uvedla, že život jejich klientů velmi ovlivňují dezinformační e-maily, články nebo příspěvky na sociálních sítích. U plných 86 procent takových klientů vedou dezinformace k předsudkům nebo nenávistným projevům a u téměř poloviny prohlubují nedůvěru ve stát a jeho instituce. Švédský recept na nápravu je natolik jednoduchý, že se jím mohou inspirovat i tuzemští profesionálové: klíčové je opustit kanceláře a vyrazit přímo za lidmi.


Vepřové pro muslimské děti
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu