Lidé cítí, že přituhuje. Potratový zákon je Pandořina skříňka 

Balonky, rodiny, které si v trávě užívají piknik a soutěže pro děti. Když Martina Wranová dorazila na program Pochodu pro život, každoročně organizovaného protipotratovým Hnutím pro život, ze všeho nejvíc ji překvapilo, jak moc celá akce připomínala dětský den. „Zaslechla jsem třeba větu: Pojďte si udělat fotku s plyšovým medvědem!“ vzpomíná na akci o posledním dubnovém víkendu. Ve světle toho, co je skutečným politickým cílem Hnutí pro život, tedy zákazem interrupcí omezit právo žen nakládat s vlastním tělem, jí až pouťový výjev z Hradčanského náměstí přišel bizarní.

V davu se ale snažila nedávat svůj údiv znát. Jako vedoucí komunikace lidskoprávní organizace Amnesty International totiž mezi účastníky pochodu vyrazila spolu s dalšími kolegy na „guerillovou akci“. Nejprve dělala s přítomnými krátké rozhovory na kameru. Ptala se na jejich názory ohledně ukončení těhotenství, zda si myslí, že je větším zdravotním rizikem porod, nebo umělý potrat, a kolik lidí v Česku by bylo pro úplný zákaz interrupcí. Někteří z nich se velmi mýlili. Odhadovali, že podobné názory jako oni zastává 20 nebo i 40 procent Čechů a Češek. Když se dozvěděli, že podle průzkumu CVVM jsou to jen dvě procenta obyvatel, často neskrývali údiv.

Atmosféra začala houstnout, až když se snažili odpůrcům umělých potratů rozdávat letáčky s informacemi o tom, co se skutečně děje, když začne být přístup k interrupcím omezován: je ohroženo zdraví a bezpečnost žen, které pak zákrok vyhledávají nelegálně nebo se jej lékaři u nich obávají kvůli právním postihům provést, i když je v ohrožení jejich život. Na informační letáčky prý někteří účastníci a účastnice Pochodu pro život reagovali až agresivně. „Třeba je poté, co si uvědomili, co čtou, před námi roztrhali. Jeden muž ve středním věku nás dokonce dohnal, přitlačil leták dobrovolníkovi na hruď a říkal nám, že podporujeme vraždy dětí,“ popisuje Wranová.

Hnutí pro život vzniklo už na začátku devadesátých let, v posledních letech ale prošlo výraznou proměnou a vylepšilo své taktiky. Dříve vystupovalo silně nábožensky, dnes se ateistickým Češkám a Čechům prezentuje jako platforma pomáhající nečekaně těhotným ženám. Operuje přitom v mezinárodních sítích stejně vyhraněných organizací, které mezi sebou sdílejí, jaké taktiky pro omezování reprodukčních práv fungují a jaké nikoli. V posledních pár letech tak došlo k dramatickému okleštění ženských práv ve Spojených státech a v Polsku, k menšímu zásahu i v Maďarsku, kde ženy před zákrokem musí nejprve poslouchat tlukot srdce plodu a dvakrát navštívit sociálně-rodinné poradenství.