The Atlantic: Světová ekonomika se promění podle lidí, jako je Trump a Musk. Pokud nepřijdeme s lepším nápadem

Světová ekonomika je jako superpočítač, který provádí biliony výpočtů cen, objemu zboží a služeb a chrlí informace o příjmech, bohatství, ziscích a pracovních místech. Takhle v podstatě funguje kapitalismus: jako vysoce efektivní systém zpracování informací. 

Aby mohl tuto úlohu plnit, potřebuje – stejně jako každý počítač – hardware i software. Hardwarem, který utváří ekonomiky, jsou trhy, instituce a různé druhy regulací. Softwarem jsou převládající ekonomické ideje dané doby – v podstatě to, jaký smysl a účel společnost určila ekonomice.

Po většinu času počítač funguje celkem hladce, ale čas od času se porouchá. Obvykle se v takovém případě světová ekonomika zotaví po aktualizaci softwaru – potřebuje nové myšlenky, které vyřeší nové problémy. Někdy však potřebuje i zásadní úpravu hardwaru. A právě v takové zásadní situaci se nyní nacházíme.

Celní války, rostoucí obavy trhu z výše amerického dluhu, klesající důvěra spotřebitelů, oslabování dolaru pod dohledem nepozorné Trumpovy vlády. A na pozadí toho všeho se chýlí ke konci éra Amerikou vedené globalizace s volnými trhy a otevřenými společnostmi.

Světová ekonomika prochází úpravou hardwaru a zkouší nový operační systém – v podstatě se jedná o úplný restart, jaký jsme za téměř sto let nezažili. Abychom pochopili, proč se to děje a co to znamená, musíme se zbavit iluzí, že celosvětový obrat k pravicovému populismu a ekonomickému nacionalismu je pouze dočasnou výchylkou. A že se tedy vše nakonec vrátí do relativně vlídného světa konce devadesátých let a počátku 21. století. 

New Deal a Reagan

Je jisté, že architektura počítače se mění. Ale to, jak bude nová vznikající verze kapitalismu fungovat, závisí do značné míry na softwaru, který si do něj v nadcházejících letech nainstalujeme. Musíme se jako společnost rozhodnout, jak bude nový ekonomický řád vypadat a čím zájmům bude sloužit.

Poslední takové období tvrdého restartu zažila světová ekonomika ve třicátých letech minulého století. Finanční krize vyvolaná krachem na Wall Streetu v roce 1929 v kombinaci se Smoot-Hawleyho celním zákonem z roku 1930 v podstatě paralyzovaly obchod ve Spojených státech a spustily Velkou hospodářskou krizi. Bankovní krachy se rychle proměnily v hromadné bankroty firem i celých průmyslových odvětví.

Mzdy klesly a nezaměstnanost vystřelila nahoru. Navzdory státním zásahům v rámci programu New Deal nově zvoleného prezidenta Franklina D. Roosevelta se ekonomická situace stabilizovala a vrátila k trvalému růstu až ve čtyřicátých letech, kdy válečné zbrojení přineslo obrovský stimul průmyslu.