Co se to na Slovensku děje, že do ústavy píšeme počty pohlaví? Neděje se nic – jsme stejní, jako jsme vždycky byli

Slovensko má za sebou první dějství politické bitvy o změnu ústavy. Podle vlády Roberta Fica má konstituce nově říkat, že existují pouze dvě pohlaví (muž a žena), že adoptovat děti mohou výhradně manželské páry, že náhradní mateřství je nepřípustné a že se sexuální výchovou na školách musí souhlasit rodiče. K tomuto stvrzení „svrchovanosti země v kulturních a etických záležitostech“, jak svou novelu vláda označuje, chybí v parlamentu jeden hlas – opoziční křesťanští demokraté hlasují s vládou, ale nikoli všichni.

V té samé době předseda koaliční strany Hlas a ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok oznámil spoluobčanům, že nejvíc, co žena může dokázat, je stát se matkou. Na podobnou notu: podle nedávno prosazeného zákona mají do slovenských nemocnic volný přístup církevní duchovní – a zákon je sepsán tak nejasně, že není jisté, jaké slovo má v tom, zda na sále či na pokoji je kněz, pacient. Představitelé katolické církve chtějí, aby byli nositelé „mise“ placeni z veřejných peněz a měli volný vstup na všechna oddělení, včetně gynekologie a porodnictví. Není vyloučeno, že jim v tom vláda vyhoví.) Existuje důvodné podezření, že církvi jde hlavně o to rozmlouvat či komplikovat ženám podstupovaný potrat.

Nenápadný přílepek by prošel zcela bez pozornosti, kdyby si ho na poslední chvíli nevšimla opoziční poslankyně Jana Bittó Cigániková. „Lidem, kteří na Slovensku dítě chtějí, znemožňujeme ho mít. A lidem, kteří ho nechtějí, komplikujeme ho nemít. Omezujeme sexuální výchovu, to znamená v důsledku víc sexuálního násilí – ale jeho obětem se vysmíváme. Je to několik takových kruhů stupidity,“ říká poslankyně.

Proč podle vás posledního čtvrt roku začala slovenská vláda útočit na ženy? Co se to děje?