U stolu s Trumpem, vyšší výdaje na obranu a dobrovolnost emisních povolenek. Co zaznělo v nedělních politických debatách

„Seděl jste v Haagu na úvodní večeři u stejného stolu jako Donald Trump nebo nizozemský král,“ připomněla během nedělní Partie na Primě moderátorka Terezie Tománková prezidentu Petru Pavlovi „zasedací pořádek“ během startu nedávného summitu NATO. Zeptala se pak, zda Evropa jedná samostatně, nebo dělá jen to, co chce americký prezident. Odkazovala tím na skutečnost, že na zmíněném summitu se státy pod Trumpovým tlakem dohodly, že do roku 2035 zvednou výdaje na obranu na pět procent HDP.

Podle prezidenta Pavla, který byl jediným hostem debaty na Primě, není pravda, že by se během summitu nikdo neodvážil s Trumpem nesouhlasit. O čem se tedy debatovalo v užším kruhu při večeři a v čem nesouhlas spočíval? „Donald Trump se podivil, proč by (vyšší výdaje na obranu) nemohly platit už od příštího roku. Svorně jsme mu odpověděli, že i kdybychom na tom v našich zemích našli politickou shodu, zaprvé si za ty peníze nemáme co koupit, protože průmysl zbraně nedokáže tak rychle vyrobit, a kromě toho by je neměl ani kdo obsluhovat – a ani kde obsluhovat, protože nemáme vybudovanou infrastrukturu.“

I když ale byl růst výdajů na summitu rozložen do delšího období, kde tak obrovskou částku – v roce 2035 by mělo jít o 400 miliard Kč ročně – Česko vezme? Prezident Pavel vysvětlil, že na věci přímo související s obranou, jako jsou zbraně, půjde nikoliv pět procent HDP, ale jen 3,5 procenta. Zbývající půldruhé procento bude utraceno za infrastrukturu (nové silnice, propustnost železnic, odolnější zdravotnická zařízení) související s bezpečností, kterou by Česko muselo vybudovat či posílit stejně. A pokud jde o výdaje na vlastní obranu, pak „závazek z Haagu je měkčí“ než předchozí plán české vlády dosáhnout už v roce 2030 tří procent HDP na obranu.